Z moře vylovené...

neděle 25. července 2021

Moře pořád v hlavě, moře u nás doma, moře v tvoření... Prolíná se mi všemi dny, všemi aktivitami... Naštěstí mám teď zakázky, které můžu ladit do modra, do azurova, do petrolejova, to mi lahodí... Akorát žádnou nemůžu ukázat, protože bych proflákla různé svatební dary a překvapení... Tak si pak prostě na podzim zavzpomínáme na letní dny, no... Z mini oblázků, které jsem sbírala na pláži, jsem udělala malé naušničky, mořské oringličky... Už jsem je měla dva dny v uších a zatím drží pěkně. Vavřínový věnec visí a voní v kuchyni a už z něj i postupně ulupuju na vaření... Nevím proč, ale v létě vždycky dostanu chuť na malování na dřevo. A protože přání se plní, několik krásných dřevěných úkolů jsem od vás dostala... A mezi nimi sem tam vytvořím nějakou tu ozdobu na zdobení věnců na kurz... Už se pomalinku hlásíte, juch, mám radost! Aklimatizovat se chodím za město, na známá místa, samozřejmě s foťákem... Máme tu nádherně, to zas jo... Ale to moře, sakryš...












2 komentáře:

  1. Je to štěstí když sudičky u kolébky pozvou můzu umění, aby se děťátka dotkla. Měla jsi to štěstí. Vnímáš místa, kam zavítáš. Umíš to v sobě zpracovat. Sobě pro radost a inspiraci. A rozdáváš svůj kumš dál. Tvůj život je bohatý.
    Hezké dny, Petro !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, to je tak krásné psaní, moc moc děkuju! Myslím, že je taky velké štěstí, že si to vše uvědomuju a pociťuju za to hlubokou vděčnost. A jestli se mi "to" opravdu daří šířit i dál, tak potom ještě mnohonásobně větší...♥ P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!