Co napsat o místě, o kterém už vyšly tři skvělé romány? Snad jen, ať si je přečtete, stojí za to... A až pak budete bloumat kolem šikmého kostela v kulisách pobouraného města, bude vás taky mrazit v zátylku při představě, že tudy vedly ulice plné lidských obydlí nebo že odtud projížděla tramvaj až do Ostravy...

S prvním dílem Šikmého kostela jsem měla trochu problém, trvalo mi dlouho, než jsem se do něho včetla, nějak mi neseděl autorčin až strohý styl jazyka, snad ovlivněný její odbornou činností... Druhý už se mi četl úplně lehce, a třetí jsem skoro zhltla... Není to snadné čtení. Ale rozhodně silné a poutavé. A jsou v něm vylíčené věci, na které by se nemělo zapomínat...

Kéž by byl celý rok jako tento výlet. Radostný a bez zádrhelů. Několik roků jsme si s kamarádkou říkaly, že se musíme sejít, jet někam na výlet... Dlouho, předlouho jsem se ke kostelu chystala. Není to od nás vůbec daleko... A najednou, lup, šup, "jo, jasně, jedem..." Je nesmírně povzbuzující a inspirující strávit čas s člověkem, který za sebou taky nemá úplně snadné měsíce, ale přitom neskuhrá, nestaví se do role oběti, na nikoho svoje problémy neháže, na nikoho se nevěší, a pořád se umí naplno smát... Tak prosím, "dvacetpětko", kéž je všechno takhle s radostí a lehkostí jako tento výlet, "lup, šup", a jede se...