I když jsem se snažila a všeho ubrala, stejně pro mě byly ty svátky zase zahlcující. Naplno jsem si dokázala ještě vychutnat Českou mši vánoční v místeckém kostele, z toho uděláme s mamkou asi tradici, potom společné pečení, to bylo strašně fajn, takový klidný den, s rukama v těstě a povídáním, i nádheru slunovratového Hostýna... A pak už to zas frčelo. Všechny, které jsem viděla, jsem viděla nesmírně moc ráda, ale asi bych je raději viděla i jindy a v menší intenzitě. No nic...
Na novoroční ráno jsem se probudila jako první na chalupě uprostřed zasněžených Beskyd. V hlavě mi začalo šrotovat, že by bylo fajn uklidit jídelnu po společných oslavách a nachystat snídani a tak... Ale nakonec jsem si vyčistila zuby, zababušala se a vyrazila do bílé nádhery venku. Ta čistota, klid a svěžest hor kousek pod vrcholky byla opájející. Ráda bych se toho pocitu držela celý rok. Nejdřív "nakrm" sebe a potom až ostatní. Ona se ta snídaně zvládla i v chaosu, a tak nějak tuším, že by si toho uklizeného stolu stejně málokdo všiml...
Stejné to bylo s tvořením mezi svátky. Před Vánoci jsem už byla hodně vyčerpaná, takže jsem si poslední zakázku rozvolnila, že na ní budu pomaličku pracovat do konce roku. Zadavatelce to naštěstí nevadilo. A opravdu jsem každé ráno před návštěvním blázincem přidávala čárku k čárce. Bylo to moje takové vnoření do klidu, což byl přesně pocit, který měl obraz "Čajová víla" mít. Jistota příjmu z obrazu pro mě byla příjemná, ale nechtěla jsem ho dělat jen kvůli tomu. Myslím, že se povedlo, a nese si v sobě vše, co bylo v zadání... Tím pádem odpadly různé tvořivé radůstky, které jsem třeba vloni na Silvestra připravovala, protože už na ně nebyl čas... Připadá mi, že už jsem v tomto ohledu "nejdříve sobě" hodně pokročila, ale stejně je pořád na čem pracovat. Což je trochu děsivé, když si uvědomím, kde ty moje (neexistující) hranice vůči světu byly...
A ještě tu mám jedno krásné pozvání pro nějakého nadšeného milovníka modrotisku. Na sobotu 24. ledna máme ve Strážnici zarezervovanou dílnu k několikahodinovému tvoření. Zatím je nás pět, a klidně bychom ještě jednu až tři osoby mohly přibrat, aby se trochu rozvolnily náklady. Nedokážu přesně říct, nakolik to vyjde, něco mezi 2000 - 2500 Kč. Cena se odvíjí od množství použitého materiálu, i podle toho, kolik se nás nakonec sejde. Součástí je prohlídka, povídání o modrotisku a pak vedení místní lektorkou a všechny pomůcky a tak. Můžete si natisknout metráž, třeba... Já mám v plánu zkusit vytvořit malovaný obraz, a kdyby to šlo, tak třeba i pár drobných ozdob. Pro inspiraci autorské modrotiskové nádhery můžete nahlédnout sem nebo i sem. Kdyžtak mi napište prosím na email nebo přes Instagram zprávu, a domluvíme se.
A jinak vám samozřejmě přeju úžasný rok, a věřím, že se tu budeme hojně setkávat!



































