Pohlednicová plejáda

středa 15. ledna 2020
Přání tvořená kombinací fotografie a kresby mě baví. Těší mě, že mám konečně nějaké využití pro momentky, které tak ráda cvakám. Občas mě mrzí, že jen tak proletí "sítěmi" a je to. Že mají jepičí život... Tak teď jim můžu dát další přidanou hodnotu. Taky mě na tom baví, že mě na fotce zachycený okamžik přivede k nápadům, které by se jinak třeba nevylouply, že mě nasměrují k barevnosti, kterou bych samu o sobě třeba ani nepoužila... Můj přáníčkový sortiment chtěl už dlouho oživit... 

Zatím jsem vytvořila dvě velikonoční pohlednice; kartičku pro paní učitelky; přání pro ženy, kamarádky, sestry, maminky, třeba klidně k MDŽ; gratulaci k narození miminka a svatební blahopřání. V merku mám další události, fotek mám v záloze dost... Vždycky si říkám, proč těch přáníček neudělám víc, však je to "jen"  kartička, žádné veledílo... A pak sedím dva dny u pracovního stolu, a ono nic. Možná bych si měla začít víc vážit vlastních nápadů. Někdy bych se moc ráda podívala na vlastní práci cizíma očima.

Jestli se vám některý z motivů líbí, a už teď víte, že byste ho rádi využili, neváhejte mě kontaktovat na email. Cena je klasická - 40 Kč za pohlednici, 60 Kč za otvírací přání. (Připište mi k objednávce i adresu, pošlu hned po vytisknutí.) Pohlednice budou velikonoční, učitelkovské a pro ženy. Přání bude miminkovské a svatební.







Soláň

sobota 11. ledna 2020
Stala se mi krásná věc... Asi před třemi lety o Velikonocích jsem nechala nesměle na Soláni ve Valašském ateliéru u Hofmanů svou vizitku... To místo mě okouzlilo. Propojení přírody a umění. Úžasný genius loci. Takové kouty světa já moc ráda... Máte-li čas a chuť, mrkněte na dokument o tomto ateliéru. 

Nic se nedělo, a tak jsem na to pochopitelně zapomněla...

Na začátku roku jsem plánovala, do jakých vlastních projektů bych letos chtěla investovat svou energii, a přišlo mi na mysl, že by nebylo od věci udělat nějakou tu autorskou výstavu... konečně... A pak, na Tři krále, telefon, neznámé číslo... "Dobrý den, jsem Marcela Hofmanová, koukala jsem na Vaše webovky, a opravdu moc se mi líbí Vaše práce... Nechtěla byste mít u nás výstavu?" Puf, všude zlaté konfety, slavnostní famfáry! "Jistě, ano, samozřejmě, že chtěla! Šmarja, děkuju moc za důvěru, já jsem z toho úplně vedle..." "Tak to jsem ráda! Přijedete se domluvit a připomenout si výstavní prostor?"

A tak jsme jeli. A všechno domluvili... Panejo, já se tak těším! A nosím se jako pávice... Od září do půlky listopadu, moje obrazy v ateliéru na Soláni... Ach... Jsem zvědavá, jaké nápady mi skočí do cesty. A věřím, že se mi podaří vytvořit příjemný cyklus, souladný s tímto krásným prostředím...









Tříkrálová bábovka

pondělí 6. ledna 2020
Tak konečně po letech, kdy jsem si říkala, že upeču tříkrálovou bábovku, se povedlo. Inspirovalo mě nesmírně milé sobotní večerní pokoukání na Peče celá země. Efekt tento pořad očividně má, protože tíhnou k válu i chroničtí nepekaři jako jsem já. Dost tomu napomohlo i to, že jsem pekla s mámou. Nejde o to, že bych potřebovala pomoc, ale bez společnosti a povídání mě to tak nějak neba... Recept po mně nechtějte. Lepkové recepty upravuju za pochodu na bezlepkové. Tato bábovka by si například zasloužila méně oleje, protože jsem většinu mouky nahradila mletými ořechy, a nějak mi nedošlo, že ty jsou mastné dost...

Kousek se šťastnou mandličkou si vybral děda. Tak snad je to dobré znamení. "Když jste tady, je tu dobře," vystihl přesně, co cítím i já. Třeba kolem nemocničního lůžka, hlavně že spolu. Obdivuju, s jakou pokorou a vděkem přijímá jakoukoliv nabízenou pomoc. Bez ostnů, beze studu, s úsměvem. Člověku přijde jako ta nejpřirozenější věc pečovat o něho. 

Nikdy jsem se netěšila na přehoupnutí do nového roku jako tentokrát. Jakoby změna číslice v letopočtu postavila hráz za uplynulými událostmi. Ulevilo se mi už jen tím. Je to pro mě velká škola, přiznat (si), že jsem "sežvejknutá" a unavená. A že nepotřebuju nic jiného, než držet za ruku a sem tam (dost často) objemout. "Najít skutečné štěstí v období nedostatku, to je zázrak." napsala jsem na lednovou stránku kalendáře Malé zázraky, který už konečně asi visí u vás na stěnách. Tak. Občas se sama divím, co za smysluplnosti ze mě vypadnou. Má mě kdo obejmout, a má mě kdo držet za ruku...♥

K fotce bábovky jsem na sociálních sítích napsala, že dnešním dnem končí Vánoce a začíná období masopustu, což vyvolalo mnohé reakce... Dle církve Vánoce oficiálně končí první neděli po svátku Třech králů, ale podle lidových zvyků už na Tři krále, protože to byl poslední den, kdy se vánočně "něco dělo", tedy chodilo se na koledu. Do 60. let, kdy proběhl druhý papežský koncil, byly z církevního hlediska za konec Vánoc považovány dokonce až Hromnice. Někdo proto odstrojuje stromeček a schovává betlém 2. února. (My jsme ho odstrojili už dnes. Dobrého pomálu...) S masopustem se to má tak, že jeho název je poněkud zavádějící. Protože o masopustu se půst rozhodně nedrží, ba právě naopak. Teprve až když skončí, a to popeleční středou (letos vychází na 26. února), nastává to pravé postní období... A i neděle během postní doby jsou co se týká tradic poměrně zajímavé. Což mě opět přivádí k tomu, že bych nějakého toho jemného ženského průvodce od Nového roku k Velikonocům, případně 1. máji, mohla udělat...

Mějte krásný rok, vlídný, milý, plný lásky, ve zdraví prožitý...♥