Jaké bylo (pracovní) září?

pondělí 17. září 2018
Když jsem s koncem srpna dospěla i ke konci seznamu zakázek, říkala jsem si "ajaj", co já budu do té dovolené dělat... A nakonec to uteklo jako voda, velmi příjemně a nenásilně, celou dobu jsem pracovala, a šlo mi to moc hezky. Udělala jsem tři leporela, dvě svatební, jedno k narození mimča; jeden obraz na zakázku; svatební přání na míru; nějaké malované krabičky, které jsou ale už pod stromeček, takže vám je neukážu všechny; dokončila a odevzdala jsem letošní poslední židličku; a pomalovala komodu, což by byl asi zatím největší kus, který jsem kdy zdobila, kdybych ovšem nemalovala před dvěma lety ten obří betlém, že... Vylouplo se i několik nových vánočních motivů, a dokonce jeden narozeninový. (Váš zájem o ně mě velmi těší, slibuju, že na začátku října vše odešlu do tiskárny, a brzy budou pohlednice, přáníčka i plakáty k zakoupení...) Taky jsem umotala pár kytic a věnců na zakázku, a dokonce se mi podařilo vypsat podzimní workshop, který se k mé velké radosti uskuteční. Zbývají 4 volná místa. Kdybyste se chtěli připojit, mrkněte sem do události, kde najde "co a jak".

Zbývají mi poslední dva pracovní dny do odjezdu, a já jsem se dnes rozhodla, že nebudu nic lámat přes koleno, a plynule přejdu do odpočinkového modu. Mám tady poslední zadání, na které jsem skoro zapomněla, a které nehoří, takže na něm pomaličku polehoučku pracuji, a dokončím ho klidně až po návratu. Nechce se mi za každou cenu potit nový motiv, zvláště pak když je to přesně tak, jak jsem předpokládala (jupí), a na říjen se mi už pomalu skládají krásné vánoční objednávky. Inspirace bude potřeba, abych firemní novoročenky zvládla i letos udělat originální a netuctové.

Netuším, jaké bude během naší cesty připojení, a zda bude prostor a nálada cokoliv sdílet. Spíše se "ohlásím" zase až ze svého místečka doma u počítače.  Mě moc psaní příspěvků a upravování fotek přes mobil neba. Mějte se tu tedy zatím moc krásně!




Svaté

sobota 15. září 2018
Dovolte mi, abych vám představila dvě krásné dámy. Jsou pro mě ztělesněním vánoční atmosféry, kouzelné adventní doby. A podobné představy máte zřejmě i vy, alespoň dle reakcí na socsítích. Budu je nechávat tisknout po návratu z dovči, tedy na začátku října. Ve formátu 30 x 30 cm do čtveratého rámu a také jako otvírací přání 14,5 x 14,5 cm. (Plakát 250 Kč, přání 60 Kč).

Panenku Marii i Andělu jsem udělala ve své oblíbené barevné škále. Připomíná mi tmavou noc. Stojím na kraji lesa, na kraji louky. Nad hlavou se mi klene hvězdnaté nebe. Mrzne. Mám červený nos a příjemně mě mrazí v zádech. Nemrznu kvůli zimě, ale že je za mnou temný hvozd, ze kterého se ozývá prapodivný šelest. Stojím na rozhraní. Za mnou svět zvířat a kdo ví čeho ještě... Přede mnou dům. Láká zlatou září obdélníkových oken. Představuju si, jak vstoupím z temné modři do zlata, a obejme mě vůně svařeného vína a smaženého kapra. Kráčím k domovu a nitky divokého světa povolují a vrací mě do náruče útulna. Takhle já vnímám posvátno. A Vánoce.


Pošli to dál...

středa 12. září 2018
8. 9. 2018

Znáte film Pošli to dál? Je o malém klukovi, který vymyslí sociální "projekt". Pomůže třem lidem a poprosí je, aby oni dále pomohli dalším třem lidem. Nebo tak nějak, ale myšlenka je jasná, ne? Šíření dobra ve vlnách... Dnes jsem narazila na něco podobného. Slyšeli jste někdy o DobroKávě? To je kafe, které dostanete v Brně na Zelňáku za dobrý skutek. Nikdo vás nekontroluje, zda jste splnili, co jste slíbili. Oni vám prostě věří, že jste dobrý člověk, a dobrý skutek jste vykonali... Nádhera! DobroKávu založil Libor Hoření, který vydělává víc, než dokáže utratit (jeho vlastní slova), a rozhodl se, že nebude syslit majetek, ale investuje ho do lidské dobroty a šíření laskavosti ve vlnách, finančně hradí provoz kavárničky. Třikrát nádhera! 

Nesmírně mě to nadchlo. Já teda nejsem nikterak bohatá finančně, ale dostala jsem do vínku dar, který se často ani penězi vyvážit nedá, a to by mohla být moje devíza... Ráda bych zkusila takový malý experiment. Vlastně to celé nemám moc promyšlené, ale protože chci, aby to všechno jelo na vlně radosti a laskavosti, věřím, že se moji myšlenku podaří uskutečnit...♥

Takže, o co jde? Chtěla bych dvěma lidem udělat radost něčím z mé tvorby. Za to nebudu chtít oplátkou nic hmotného, ale poprosím vás, abyste udělali další dva dobré skutky. Jakékoliv. Žádný dobrý skutek není malý, a každý může konat v rámci svých možností dobro. Myslete na to, že pomáhat se nesmí za cenu vlastního sebezničení (to já si třeba musím opakovat pořád), ale že někdy dokážeme udělat zázraky, které nás sílu neuberou, a druhému nesmírně prospějí...

13. 9. 2018

Tak, a tady jsem se zasekla. Zkoušela jsem vymýšlet varianty, jak to co nejjednodušeji udělat, aby obdarovaný mohl udělat bezpodmínečný dobrý skutek, a já bych vás o tom mohla informovat. Ne kvůli kontrole, ale kvůli inspiraci. Je potřeba si číst o šíření dobra a dobré nálady v dnešní ubrblané době. Každá varianta "pravidel" mi ale přišla příliš složitá, utahaná a  demotivující. Řekla jsem si, že si to celé nechám projít hlavou, a víte jak to bývá s nadšením, když se nevyužije jeho počáteční síla. Upadá. 

Dnes jsem se ale dostala k velmi inspirativnímu videu. Kazmu a jeho kousky asi znáte, že? Kdo by ne... I já, ačkoliv mě bahno bulváru (včetně "televizních novin" kdekoliv jinde než na ČT1) už dávno míjí, jsem kauzu Kazma vs Mareš zaznamenala. To bych asi musela žít ve vakuu, kdyby ne... Pokud chcete zjistit pravý smysl, proč se celý tento tyjátr rozpoutal, mrkněte se na TOTO video. A podívejte se na něho prosím i v tom případě, že vás nějaký Mareš a jeho ferrari vůbec nezajímá... Mě přesvědčilo, že má smysl bojovat proti blbé náladě ve společnosti. A tak jsem se rozhodla svůj "projekt šíření dobrých skutků" inovovat.

Zkusím trochu širší záběr. Věnuji jeden ze svých nejoblíbenějších a nejprodávanějších motivů. Sluníčko "Stále je na co se těšit." Jestli se vám líbí, napište mi na oringle@email.cz, a já vám ho ráda pošlu v plné tiskové kvalitě. Můžete si ho nechat natisknout kolikrát chcete a kam chcete. Je mi jedno, jestli na plátno, pohlednice nebo tričko. (Jenom vás poprosím, nevydělávejte na něm. Nebude-li to teda kvůli dobročinným účelům, a i tak mě předem raději kontaktujte.) Nebudu chtít od vás nic jiného, než abyste tuto malou radost oplatili jakýmkoliv dobrým skutkem. A je mi opravdu fuk, jaký skutek to bude. Posbírejte odpadky v okolí vašeho domu, umyjte přepracované mámě okna, popovídejte si s někým osamělým. Budete-li chtít, pošlete mi pak o svém skutku "reportáž". A když se vám chtít nebude, nevadí, není to podmínkou. Já vám věřím...

P.S.: Sluníčka budu s radostí posílat až do konce října 2018. Kdybych se neozývala, vydržte, každou zprávu dříve či později vyřeším...