ORANJEééé 2016

středa 4. května 2016
Když vám napíše Janča Grešáková, jestli se nechcete zúčastnit prodejní akce, na které se kromě ní můžete konečně naživo potkat i s Rosou Mitnik, Janou Z lesa nebo Sašou z Recyveci, tak prostě neřeknete ne... Událost se jmenuje ORANJEééé 2016, a koná se na počest Nizozemského království. Nizozemci jsou národ obchodníků, proto bude součástí akce i velký blešák, ne jen se secondhand poklady, ale i designovými originály...

Potkáme se 4. června ve Velké Bystřici? Povezu s sebou všechna přání, plakáty, dopisní sady, kalendáře i krabice samozřejmě... Nově mám v nabídce třeba kočičí plakát, aby kravičce nebylo samotné smutno... A taky přáníčka pro paní učitelky na konec roku. A ne jen přáníčka, ale i plakátky A4, kam se místo balonků natiskout dětské prstíky na památku... Takové ty svatební plakátky určitě znáte, ne? No, tak stejný princip... (Vím, je to trochu genderově nevyvážené, ale třeba stihnu dodělat i pana učitele...) Už je to všechno v tiskárně... 

Mám radost, jak se mi za těch pět měsíců, co jsem byla na posledním jarmarku, nabídka rozrostla. Žádné neurotické chystání a nervování, že nebude dost zboží... To už mi nehrozí... Jsem to ale pilné děvče!

P. S.: Kdo se nedostane na akci, přání i plakáty budou samozřejmě k dostání i přes net. Přáníčko A6 klasicky 40 Kč, červená, barevná a neutrální verze. Stejnou barevnost mají i plakátky A4 k obtištění prstíků, za 250 Kč. A kočička je macanda, dorostla až do rozměru A3, je tedy za 400 Kč. 


Když chcete ze známky udělat obraz...

pondělí 2. května 2016
Některé úkoly jsou tak zajímavé, že neodolám a protekčně se jim věnuju okamžitě. Zvlášť když zadání zní: "Mám známky se Sirem Nicolasem Wintonem, chci je nějak zarámovat, nevím jak, ale vy to jistě vymyslíte..." To je výzva!

Jasně, že to vymyslím... A jak si to užívám! To kroužení v hlavě, škvaření buněk a pak "heuréka" a kmitání rukou... Mám ráda nové úkoly. Nedovolují mi zakrnět...

A ještě pocta Siru Nicolasovi, kterého jsem vždy velmi obdivovala. Že se nepos... a zachránil tolik lidských životů... Pro mě velký vzor. Nebát se a dělat, co je správné. 



Ivetka a Tom, 23. 4. 2016

sobota 30. dubna 2016
Tak už jsou týden svoji! Ivetka a Tom. Je radost, když se berou dva, kteří k sobě prostě patří... Víte, co se mi na této svatbě líbilo nejvíc? Jak moc si nevěsta všechny ty přípravy kolem užívala... (Řekla bych, že dočista stejně jako kdysi já...) Na takový den se potom člověk těší dvojnásob! (Moc nechápu, proč se s velkou svatbou trápí lidé, pro které jsou přípravy utrpení a očividně o ni ani moc nestojí...)

A taky se mi líbilo, jak moc si oba užili celou svatbu. A my jsme byli šťastní, že jsme u toho mohli být! Snad mi nevěsta odpustí, že koláž, kterou vám ukážu, nezachycuje všechny ty parádní dekorace, které sama vyráběla... Líbily se mi jmenovky na stole s dětskými fotkami hostů, nádherné kytice, i místo, kde se konala hostina. Dojal mě proslov tatínka nevěsty. A potěšila naša cimbálovka, juch! A tatarák, mňam! Moc se těším na ofiko fotky, určitě budou nádherné... Ty rozkvetlé dubnové stráně jim budu závidět... (O fotografickém svatebním dubnu už jsem myslím kdysi psala...) 

Tak jo, další z kamarádek je vdaná pani. A třetí z našeho středoškolského trojlístku to čeká v září. Zase je na co se těšit...