Baboletní moravská odysea

pátek 18. září 2020

Někdy je potřeba chytit příležitost za pačesy a prostě zabrat. Stejně důležité je ale taky umět včas z workoholického "křeččího" kolečka vyskočit. Ona je to vlastně droga, dokázat víc a víc... Takže zatímco se kolem nás citelně stahuje smyčka, já rozvolňuji... Protože zlikvidovat samu sebe vyčerpáním, to nechceš, ne ne ne... To já už znám, že to za pocit superhrdinství a nepostradatelnosti nestojí. I proto jsem si naplánovala trochu cestování...

... Prvním cílem byly Všechovice u Tišnova, kde od loňského podzimu sídlí česká květinová farma Prima kytky. Obdivuji, s jakou vervou se do pěstování zakladatel Miroslav Prima pustil, že díky píli jeho a jen dalších dvou spolupracovníků je velká plocha záhonů už letos pokryta nádherně kvetoucími rostlinami, momentálně převážně jiřinami. Kytka, kterou jsem si mohla uvázat, je nádherná. Úžasné odstíny... A sama jsem moc zvědavá, co z této návštěvy ještě "vykvete"...

... Protože Tišnov je coby pugétem dohodil, rozhodla jsem se pár objednaných Andělářů doručit osobně, a hlavně se setkat se ženami, které už leta potkávám virtuálně. S Barčou Lochtou, Helískem a Matildou. Musím říct, že Tišnov mě velmi mile překvapil, svou strukturou městečka v kopci, okolními lesy... A že setkání dopadlo skvěle asi ani psát nemusím, protože dopadlo. Je hezké pobýt se zajímavými ženskými, které mají co říct...

... Na jižní Moravu jsem nakonec nedojela, jelikož mi kamarádka volala, že se necítí dobře. Takže jsem stočila vůz směr Holešov, "prohopskala" brněnskou kolonou, (zvládla i Ikeu), a zakotvila rovnou u mámy. Musím říct, že jsem na sebe fakt hrdá, že jsem dokázala odřídit trasu z F-M do Tišnova, a pak z Tišnova do Holu. Nevídáno. Kdybyste mě viděli, když jsem dělala řidičák...

... Měly jsme s kamarádkou v plánu poetické procházení mezi vinicemi. Abych nesklouzla zase k práci, vymyslela jsem náhradní plán, a vyrazila do Kroměříže. Potřebovala jsem si koupit nové galaty, a přesně jsem věděla, kam pro ně zamířit. V Kovářské ulici je perfektní art butik, kde si vždycky vyberu. Jako levný to tam není, ale za férovou a hlavně osobitou módu to neadekvátní částky nejsou...

... Odpoledne jsem obvyklou procházku za Holešov vzala přes zámek, kde je teď moc milá výstava ilustrací Vojtěcha Kubašty. Plakát k akci nic moc, ale na místě to stojí za to. Všechny jeho pop up knížky na jednom place, působivé. Několik dávno zapomenutých se mi jich vybavilo z raného dětství...

P.S.: Hrnek mi mamka koupila na Soláni, kam vyrazila hned první den výstavy. Výstavový hrnek na památku...♥ 




















Barevný (vý)prodej

středa 16. září 2020

Nemám moc ráda slovo výprodej... A taky nerada věci slevňuji, protože mám pocit, že jim upírám jejich skutečnou hodnotu. Ale budiž. Momentálně moje potřeba rozproudit energii a udělat pořádky a zaktivizovat věci, které zbytečně leží ve "skladu", tuto nechuť převyšují... 

Jen bych tedy ráda napsala, že nic z vystaveného nepovažuji za vyčpělé nebo už nefunkční. Naopak si myslím, že tahle barevná etapa byla povedená. Třeba zvířátkové plakáty jsou podle mě nadčasové, a vím, že když je nechám za pár let natisknout znova, budou fungovat zas. Momentálně ale cítím, že ta pestrost nejsem já. Vnímám z toho dřívější silnou potřebu zalíbit se publiku. Kterou už teď nějak nemám. A když se zpětně podívám do svého portfolia, co mě stále nejvíce "baví", jsou to zkrátka věci nebarevné, modrošedé, jemné, přesně takové ty, které bývají komentovány jako "to je málo barevný" a "to je nějaký smutný"... Pochopila jsem, že umění je určitý druh komunikace mezi dvěma jedinci. Mezi tvůrcem a příjemcem. A když budu jako tvůrkyně upřímná především k sobě samé, přitáhnu duše, které to vnímají stejně... A ještě jednu věc jsem pochopila. Že nic není na věčné časy. Takže je možné, že za pár měsíců, let, budu tvořit zase pestrobarevně. Je to celé hra, proces, změna...

Než se pustím do nové kolekce přání, a než nechám natisknout nové grafiky, ráda bych pro ně udělala prostor... Takže... Máme tady po dlouhé době "výprodej". Věřím, že si v něm ulovíte za slušné ceny třeba už nějaké ty dárky...

* Plakátek pro obtisk nožičky nebo jako pasparta k fotce. Třeba jako dárek když jdete gratulovat k narození mimča. Původní cena 100 Kč, nyní 50 Kč. K mání 4 pestré kusy a 2 béžové kusy.


* Svatební přání na darování peněz. Čtvercový formát, 14 x 14 cm. Uvnitř je vlepená obálka na peníze. Původní cena 90 Kč, nyní 40 Kč za kus. K mání 23 ks.



* Narozeninové přání k darování peněz. Čtvercový formát, 14 x 14 cm. Uvnitř je vlepená obálka na peníze. Nevím proč, ale tohle se na rozdíl od svatebního, které frčelo hodně, zase tak neprodávalo. Přitom k narozeninám se dávají penízky často... Původní cena 90 Kč, nyní 40 Kč za kus. K mání 6 ks.



* Vánoční přání "Kočičí rodinka".  Čtvercový formát, 14 x 14 cm, otvírací, uvnitř bez textu. Původní cena 60 Kč, nyní 30 Kč. K mání 2 ks.

* Přání A6 "Kočičky", otvírací, uvnitř bez textu. Původní cena 50 Kč, nyní 20 Kč za kus. K mání 5 3 ks.

* Přání A6 "Pejsci", otvírací, uvnitř bez textu. Původní cena 50 Kč, nyní 20 Kč za kus. K mání 11 Ks.


* Kniha Zakletý zámek. Lehce poškozený obal, ale opravdu nepatrně. Podpis a věnování autorky není problém. Původní cena 249 Kč, nyní 90 Kč. K mání 2 ks.


* Plakáty z kolekce "Na dvorku". A3 původní cena za 250 Kč, nyní 90 Kč, A4 původní cena 150 Kč, nyní 50 Kč. (Můžete zarámovat do Ikea rámečků a máte parádní dárek za pár korun...)

A4 k dispozici: 2x Slepičky, 3x Kočičky, 1x Kachny, 1x Koníci, 2x Pejsci

A3 k dispozici: 2x Pejsci, 1x Kočičky, 1x Slepičky, 4x Králíci, 3 x Kachny, 2x Prasátka, 1x Kravičky, 1x Koníci

* Terapeutický plakátek "Děkuji Ti, moje tělo"... Ten tedy není ve výprodeji, ale připomenutí nezaškodí. Formát A5. Cena 120 Kč. 13 ks k mání.


Objednávku mi prosím pište na oringle@email.cz.  K objednávce nezapomeňte připojit i adresu. Dnes se ozvu obratem. Další dny prosím o shovívavost, čeká mě nějaké cestování...

Uvidíme, jestli se uvidíme...

čtvrtek 10. září 2020

Plánovat něco v současné situaci, kdy vláda sype nařízení jak esa z rukávu, je celkem odvážný krok, nicméně... Jestli nebudeme uvázaní doma na špagátku, v sobotu 3. října po jedné hodině odpolední bych se ráda vyskytla na Soláni a chvíli zde pobyla, byť tedy s náhubkem. Sem tam padl dotaz, jestli bude vernisáž, nějaké setkání k výstavě... Vernisáž k jednotlivým výstavám v této galerii zvykem nebývá, a já bych byla stejně akorát vynervovaná... Nějakou zcela neoficiální příležitost se potkat bych ale zvládnout mohla. Takže... Budu tam. Ačkoliv se nejspíš budu tvářit, že tam vlastně vůbec nejsem, a že to ani nejsem já...  

Valašský ateliér u Hofmanů je nádherné místo. Dům je od počátku domem malířským, a tato atmosféra z něj sálá na sto honů. Miluju propojení přírody a umění, které zde potkáte na každém kroku. Galerie je obklopena nádhernou zahradou, která je rovněž plná uměleckých artefaktů, soch, instalací... Mně je tady vždycky nesmírně hezko, genius loci hladí duši. Mít první větší samostatnou výstavu právě zde je pro mě velkou ctí a uznáním...

Výstava je prodejní, takže je možné, že některé kousky do 3. října zmizí. Nezlobila bych se. (Pracuji na dalších kouscích, kdyby náhodou...) Nicméně při jejím startu bylo nainstalováno 10 originálů a 12 grafik z cyklu Malé zázraky, nějaké malované květináče a sušené věnce... Anděláře jsem taky přivezla, ale bohužel ještě ty s chybou, takže opravené s sebou vezmu až v říjnu... Spoluautorkou výstavy je keramička Jana Jirušová. Mně se její milá a hravá keramika líbí, a připadá mi, že i díky citlivému "spárování" paní galeristkou, s mými obrázky hezky souzní.

Galerie se nachází přímo pod vrcholem Soláň, obklopená krásnými loukami a výhledy. Kolem dokola se dá udělat nenáročný krátký okruh, ale samozřejmě jsou zde i delší trasy pro zdatnější turisty. Kromě této galerie je zde i Zvonice, která rovněž slouží jako výstavní prostor. A výborné jídlo si můžete dát třeba v Horském hotelu Čárták, snad něco typicky valašského, halušky, borůvkové knedlíky, kyselicu, pro dovršení té správné atmosféry... 

Tak uvidíme, jestli se uvidíme...♥