Koláž do domácí galerie

pondělí 30. března 2020
Když se prodala v únoru modrá květinková víla, měla jsem pochopitelně velkou radost. Akorát mi tím vznikla "fuga" v galerii, kde prozatímně čekala na nový domov, a to zrovna v místě, kde je "fuga" bohužel i ve zdi. Minulý týden byl očividně zaslíbený modré inspiraci, protože hned po modrotiskové ložnicové stěně na mě "skočil" nápad obrazu, a co před tím nešlo ani za mák, teď jelo jako po másle... (Není čeština prostě úžasná?) Když jsem narazila na dílo výtvarnice Julie Liger-Belair, kterou jsem před tím vůbec neznala, koláž byla jasná volba. Věřím, že se mi při áchání nad jejími obrazy podařilo nasát esenci, ale při tvorbě to pak už udělat čistě po svém... I tak mi přijde fér přiznat "odkud vítr vane", už jen proto, abyste se třeba taky mohli pokochat její prací...

Na tvorbě koláží miluju, že můžu splácat dohromady všechno, co mám ráda. Základ tvoří linoryt od kamarádky, k rozstříhání a dalšímu využití jsem pochopitelně dostala svolení. Využila jsem i stránku ze staré knížky, poštovní známky, fotku naší čičimadam, akryl, akvarel a kresbu... Tak nějak tuším, že tohle nebude poslední kolážový kousek, takže jestli se vám líbí, mějte oči na šťopkách, třeba tu časem nějaký volný obraz k mání přistane...  







Vědomý život

sobota 28. března 2020
Znáte Terezu Kramerovou? Jestli se zajímáte o duchovno a práci s vlastním nitrem, pravděpodobně ano. Já jsem na ni kápla někdy v toce 2018, a od té doby s velkým potěšením sleduju její práci. (Na FB ji najdete tady, na IG tady, webovky tu.) Je pro mě velkou inspirací v přístupu k životu, s jakou laskavostí šíří své myšlenky a postoje, a s jakou moudrostí a odvahou dokáže formulovat to, co cítí ona, a co cítíme myslím všichni lidé tohoto ražení... Moc se mi líbí, s jakou lehkostí prošplapává nové cesty a představuje lidem možnosti, jak se jimi vydat. Neříkám, že je všechny hned zkouším, a že s každou souzním, ale mám dobrý pocit z toho, že tady možnost je, kdybych k ní třeba jednou dospěla. (Třeba červené spodní prádlo asi nikdy nosit nebudu, zato otužování mě láká už dlouho...) Terezka momentálně pravidelně pořádá meditace spojených srdcí. Potřebujete-li vzpruhu, očistit se od stresu a paniky, zkuste, mě to v době největšího akutního strachu pomohlo hodně.  

Určitě není náhodou, že jsem mohla rodinný obraz pro Terez tvořit právě ve dnech, kdy se kolem řítily události, se kterými bych stejně nic nezmohla, a zůstat v klidu a nad věcí bylo to nejlepší, čím jsem mohla přispět. Ponořila jsem se do barevného světa Terezčiny rodiny, ke všem těm mandalám, čajovým rituálům a jednorožcům, a s úsměvem na rtech si nastolila vnitřní jistotu, že všechno dobře dopadne! Je mi poslední dny hezky, může se to vůbec nyní vyslovit? 






Malovaná ložnice

pátek 27. března 2020
Když jsem v prosinci kamarádce malovala stěnu za kuchyňskou linkou, vysnila jsem si, že kdyby se stal zázrak, a my jsme měli jednou domek, že bych si taky takovou stěnu v kuchyni udělala, modrotiskovou...  Jenže na co pořád čekat, že jo? Až jednou... Navíc když zrovna tohle není projekt, který bych nemohla splnit celkem bez komplikací. Volná zeď, bílá barva, štětec, toť vše, co bylo potřeba. Volnou stěnu jsem si vyhlédla v ložnici. Naše ložnička je opravdu pidi, takže když jsme kolem zdi chodili k oknu, padaly nám na ní pověšené obrazy na hlavu. Tak tyhle nám už na hlavu padat nebudou, juch!