Začíná to Dušičkami, když poprvé pořádně "hrábnu" do tújí při motání vzpomínkových věnců. A na svatého Martina je to definitivní. To zvláštní těšení. Na rodinné martinské hodování. Na nejkrásnější jarmark ve Sklenově. Na adventní věnec, na který syslím sušené kytky, u kterých si musím hodně držet ruce, abych je nevypatlala jinde... Na tajemné brzké smrákání a světlíčka po bytě. Na advent... Na svíčky... Na to, že je konečně čas na milované CDčko od Ostravice... "Na svateho Martina, kuřiva se z komina!" "Na svateho Martina, byva dobra peřina..." Na sváteční Enyu... Na všechny ty pohádky, na které v parném létě prostě náladu nemáš... Na Anděla Páně... Na Dvanáct měsíčků... A na co se těšíte vy?♥
Mám ráda čas, který se blíží a jelikož máme v rodině dva mužský jménem Martin - syn a vnuk, tak to taky tak nějak vnímám, že tím sv.Martinem to začíná. Byly roky, kdy Martin opravdu na bílém koni přijel a já jako malá jsem tomu nějak věřila. Mamka vždyky pekla martiňáky - makové a já tuto tradici dodržuji - jen náplň nedělám jen makovou - zrovna ti jmenovci mák nemusí :-).
OdpovědětVymazatTěším se, že už hodně brzy začnu dělat adventní věnce na dveře. Dělám jich několik. Kdysi jsem je udělala několika kamarádkám, takže u toho zůstalo - počítají s tím a mne to zatím nepřestalo bavit.
Prostě je přede mnou doba, kterou mám hodně ráda.
Krásné jsou Petro, Tvoje fotky ! Aranžmá nápadité, vkusné, milé.
Hezké dny!
Hanka
Hani, to je super, je vidět, že si užíváš a prožíváš podobné věci jako já... Přeju krásný předadventní i adventní čas! P.
Vymazat