Nachystáno

pátek 28. srpna 2020

"Tolik krásných obrázků a žádný k zakoupení... Co mi to děláte, Petro?" No jo, já vím, já vím... Věnce nedám z ruky, obrázky nedám z ruky... Jsem ráda, že se mi podařilo vytvořit jakž takž důstojné zastoupení na výstavu. Kdybych poslala do světa vše, jak byl o věci postupně zájem, nezbylo by mi skoro nic. Taky bych nemusela hned každý hotový kousek fotit a vystavovat, abych zbytečně nedráždila... Ale to já nějak neumím, nepodělit se... Moc vám za ten zájem děkuju, moc! Ani nevíte, jakou radostí mě naplňuje a poňouká k další činnosti. Věřím, že obrazy zaujmou i naživo přímo v rámci výstavy. Cenotvorbu budeme s paní galeristkou teprve řešit, sama jsem na to zvědavá... Snad se nám podaří dobrat k adekvátním částkám k všestranné spokojenosti.

Časově to se mnou momentálně vypadá tak, že jsem až do konce září "zadaná". Čekají mě hezké úkoly, které si zaslouží mou plnou pozornost a taky projekty, které trpělivě visí na "to do" seznamu, protože zatím příliš nespěchaly... Cítím, že po čtyřech měsících poměrně velkého kreativního výdeje už na mě začíná doléhat vyčerpání, a to i přes to, že léto bylo plné vzruchů, relaxu, cestování, objevování, zkrátka přísunu inspirace. Říjen bych si proto ráda dopřála trochu volnější. Mám v hlavě pár nápadů, které bych chtěla zrealizovat. A taky mě mrzí, že moje minipapírnictví zeje prázdnotou, což chci napravit a vytvořit nové motivy přáníček... Abych se pak v listopadu mohla ukázat aspoň na nějaké prodejní akci a měla vůbec co nabídnout...

P.S.: Blogger nějak nevychytal zobrazování fotek v mobilní verzi. Proto pokud nechcete mít na telefonech zdeformované fotky, doporučuji (úplně dole na stránce) přepnutí do webové verze... Nevím, co jinak s tím, a ani nemám moc chuť po tom pátrat... Tydlety novoty furt...


Lísteček za blankyt babiččiných očí... Vetvičku za dědovu laskavou povahu. Šípky za pratetino volnomyšlenkářství... Rostlinný  kruh za všechny odkazy mých předků, které mi kolují v krvi a spolupodílí se na tom, kdo jsem. Dušičkové motání věnců. Vzpomínání... S červeným nosem a hrnkem úplně vychladlého čaje...



Dubnová krajina.
Peřina. 
Ze čtverců sešpendlená.
Bahnité brázdy.
Chomáče rozkvetlých trnek.
Pole na setbu natěšená.
Pod palbou deště.
Polež si ještě.






6 komentářů:

  1. Petí, tak tyto dva obrázky jsou překrásné, prohlížela jsem si každý centimetr, ty detaily...
    Barvy vs šedá, úžasné.
    Absolutně nadšená jsem z těch šípků, jak přesahují hlavní obrázek....to je super.
    Přitom taková blbost, co?:-)))))))))))
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A přesně takové blbosti správně doťuknou celek, nejsi sama, koho šípky zaujaly...:-) A děkuju moc! P.

      Vymazat
  2. Petí, doufám, žes ten dodatek pochopila správně v dobrém - Pelíšky, modří vědí:-)
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jistě... 😉. Já jen že zjišťuju, že tyhle "blbosti" jsou někdy fakt to nejzajímavější😉. P.

      Vymazat
  3. Ahoj Petro,není to tak dávno co jsem obdivovala věnce jarní a už jsou tady podzimní...a jsou krásné.
    db

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podzim a věnečky k sobě prostě patří. Děkuju! (A máš pravdu, nějak to zase ulétlo...) P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!