V Praze...

čtvrtek 27. srpna 2020

Nejstarší neteř bude mít patnáct... Uaaa, už patnáct! Narodila se, když jsme spolu s mužem byli první rok a mně bylo jen o tři víc než teď jí... Připadám si poslední dobou děsně stará. Přejde to někdy, že jo? Jakože druhá míza a tak...? No, o co ale kráčí... Chtěla se podívat do Prahy... A tak jsme jí výlet nadělili jako dárek. Ubytování nám poskytla moje skvělá teta (tety sobě!), tudíž jsme se mohli ve všech směrech rozšoupnout. Když jsem byla v Praze vloni, zařekla jsem se, že do centra už mě nikdo nedostane. Odříkaného chleba... Takže jsme prošli od Petřína až po Václavák všechno. A bylo to moc fajn, protože fakt málo lidí a ceny vlídné. Výletní loďku při plavbě po Vltavě jsme měli pro sebe... Navíc Káťa je fakt bezva holka, vtipná, vnímavá, s ničím si nedělá hlavu, takže vše probíhalo tak nějak pohodově... A nakonec v sobotu jsem si i já přišla na své, protože jsem se konečně podívala na Karlštejn. Prohlídková trasa s Kaplí svatého Kříže je působivá. Kéž by se na ní smělo fotit... Renesanční fresky byly úchvatné... A i na vyhlídku nad Svatým Janem pod Skalou jsme se vyšplhali, byť nám "lehce" sprchlo, a muž byl "lehce" nervózní, když jsem se po klouzavé skále vydala pro pověsné foto... 

Mimochodem k tomu focení... Baví mě čím dál tím víc. A jak už to tak bývá, čím víc nad ním přemýšlím, tím míň jsem s výsledky spokojená... Moc ráda bych se naučila fotit reportážní fotky. Zachytit pohyb, život, souvislosti, celkové pohledy... To mi nejde. Umím (snad) nacvakat detaily, někdy (možná) i pojmout atmosféru, dojem, ale zrovna akce a postřeh nejsou mé silné stránky. Každý má svůj žánr... Je to pro mě moc hezká výzva a hra a radost při snaze se zdokonalit...

P.S.: Experiment sushi dopadl dle očekávání. "Raději zůstaneme u pizzy..." "Ježiš, to má očička, to je smutné..." No, mně by asi v patnácti taky nechutnalo.

P.P.S.: Příště ještě více středních Čech! Nižbor, Říp a rozhodně antik ve Spomyšli...

P.P.P.S.: Creme de la Creme dobrý, jako fakt jo. Malaga učinila moji mamku velmi šťastnou, protože si myslela, že punčovou zmrzku už snad nikdy neokusí... Ale... Kdo někdy okusil v Brně v Komár kafe zmrzlinu od Ještě jednu, ten ví, co je zmrzlinové nebe...

P.P.P.P.S.: Kosmetický objev jménem Sabon. To tak voní, že by sprchový olej člověk nejradši vypil...



Tak třeba s touhle z Karlova mostu jsem docela spoko. Díky radě z cyklu České televize "Jak se fotí" propojit místo se zachycením pouličních umělců...


Snaha o přesah. Jakože mezidruhová přátelství... Kachny, tučňáci...


O momentky do alba jsem se snažila taky, nicméně ty se mi moc publikovat nechce. Ale tahle "svatá Kateřina" se mi docela líbí. Jakože naše Káťa se mi líbí vždycky, myslím snímek, samozřejmě...


Čertovka. Průhled přes zábradlí, pohyb lodě, pohyb holubů, cajk...


A tohle je tedy neoriginélní tuctová fotka, ale zase se pojí s tím krásným požitkem z plavby po Vltavě...




Karlštejn.



Svatý Jan pod Skalou.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář!