Světlonoška

pátek 13. prosince 2019
"To světlo ve tmě svítí a tma ho nepohltí."

Světlo je naděje, světlo je život... Svatá Lucie je populární hlavně v severských zemí, kde je světlo nedostatkovým zbožím. I když je letošní advent spíše takový jarní, a tedy i hodně slunečný, a nedostatek světla na mě zatím tudíž nijak výrazně nedopadá, stejně se díky brzkému stmívání obklopujeme doma světýlky a svíčkami... Co je však nejdůležitější, nenechat uhasnout své vnitřní světlo...

Obrázek je už fuč... Tyhlety víly bývají vždycky hned fuč... Letos je Lucie víloandělkou poslední, ale příští rok určitě zase nějakou vytvořím... Jsem ráda, že s Barborkou a Světlonoškou našly využití i poslední dva malované rámečky, které mi tu zbyly...

Ještě mě napadlo, že jsem vám tady na blogu neukázala letošního "last minute Mikuláše", což bylo zřejmě zapříčiněno tím, že byl vytvořený opravdu na poslední chvíli. Inspiroval mě super adventní kalendář od Monči z Kopečku. A říkám si, že podobné balení by se klidně blýsklo i pod stromečkem. Jestli vás třeba čeká nějaký večírek, tak taková dárková pivní andělská letka by byla určitě milou pozorností...

Říká se, že zdraví je nakažlivé stejně jako nemoc, a já věřím, že nakažlivé je právě i to ono vnitřní světlo. Zůstaly mi tu poslední dva kalendáře Malé zázraky 2020. Projekt byl pro mě zázračný celý rok. V lednu, když obrázky vznikaly, a těšily mě a konejšily, když jsem byla víc jak měsíc sama doma, protože byl muž v lázních. V únoru, když jste kalendář podpořili, abych ho mohla v tiskárně nechat zhmotnit. A potom celý rok, když jste do něho investovali své korunky, a já díky tomu mohla platit účty, kupovat jídlo, prostě normálně žít... Věřím, že bude zázračný i pro vás, když vás každý měsíc roku 2020 bude provázet jeden malý ilustrovaný zázrak. (Ačkoliv tuším, že v nejednom domově visel už letos.) Kdybych kalendáře prodala... Mohla bych si koupit 2/3 těch nádherných šatů od By Caldero, které mám už dlouho vyhlídnuté... Mohla bych někomu blízkému pořídit další dárek... Nebo bych si prostě mohla dovycpat lednový polštář, protože v lednu mnoho práce nebývá, víme... Ale kašlu na to. Další šaty akutně nepotřebuju, dárků bude i tak dost, a v lednu se prostě uskrovním, jako každý rok, beztak mi to po vánoční hojnosti jen prospěje... U nás ve městě dobrovolnická organizace ADRA vyhlásila akci "Dárek pro druhé", aby i opuštění a osamělí lidé našli něco milého pod stromečkem. Tak třeba ty dva poslední kalendáře někoho v jeho samotě poveselí, jako ilustrace pomohly mě, když jsem si připadala opuštěná. Nedokážu si představit smysluplnější dovršení tohoto projektu.

A co vy, zažehnete dneska nějaký plamínek? Zažehněte...







6 komentářů:

  1. Je nádherná, světlonoška. já včera svítila jak divá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Aničko...:-) I ke mně jsi poslala parsek milým slovem...;-) P.

      Vymazat
  2. Petí, my little blue girl, jsem na Tebe hrozně pyšná!
    To je úžasné. Chtěla bych vidět radost toho, kdo to rozbalí.

    A já se těším, až rozdám ty krásné dárky od Tebe.
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak u toho bych zase chtěla být já...:-* Držíš poctivě až pod strom, jo? Tak tomu říkám morálka...;-) Děkuju moc, Magdi, věřím, že máte krásné dny...;-) P.

      Vymazat
  3. Až pod strom ne. Andělka je k narozeninám kamarádce, to snad klapne v týdnu.
    A dáma s kočkami je pro Kubovu asistentku Leničku, té to dáme v pátek na besídce.
    Má andělka je s námi v kuchyni a je nám s ní tuze hezky:-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!