Včera jsme se odpoledne vrátili domů z hroší výpravy... Proč hroší? Podívejte se, já nejsem ani běžně žádný drobek, ale mám ráda kontrolu nad všemi částmi svého těla. Teď mi tak nějak připadá, že se určité partie vlní a třepou, aniž bych do toho mohla "mluvit", a to se mi moc nelíbí... Takže je třeba přestat bezuzdně žr...jíst, a začít se hýbat. A tak jsme se vydali na na jeden z krásných beskydských kopců Martiňák, a byl to skvělý nápad. Zimní pohádka. Hustě chumelilo, ale nefoukalo, tudíž se šlapalo dobře, a všichni jsme z té čisté bílé duchny měli upřímnou radost. O víkendu jdeme zas, shodli jsme se jednohlasně.
Po návratu si Tom zalezl do vany, kočka setrvala v poloze ležmo na gauči, a na mě se přímo smála postel a rozečtená knížka. Jenže jsem na chvíli usedla s čajem k počítači, a hned vedle něho mají místečko nové barvičky, a ty se smály ještě víc než postel a knížka... Pamatuju si, jak mi v lednu před třemi lety milá výtvarnice lind psala na uklidněnou: "Neboj, jednou budeš ráda za lednové vydechnutí i nadechnutí, že si budeš moct jen tak svobodně čmarykat, co tě zrovna cvrnkne do nosu..." A měla pravdu. Tohle bych si tu ráda zaznamenala pro sebe a třeba i pro všechny, kteří začínají, a chytají stejné záchvaty paniky jako já tehdy... Leden je skvělý měsíc tvůrčího podhoubí. Pro sbírání inspirace, zkoušení, hledání, střádání nápadů a sil. Pro činnosti, o kterých si nezasvěcení myslí, že se kopete nudou do zadku, o kterých ale vy sami musíte pochopit, že jsou nezbytně nutné. Já bych svému tehdejšímu já ještě řekla, že moci si dopřát takovýhle tvůrčí prostor není samozřejmostí. Že přijde za odměnu, za měsíce dřiny; a že přijde především díky nabyté sebedůvěře i autorskému sebevědomí. Jak jsem si před třemi lety mohla vychutnat volný leden, když jsem za sebou neměla úspěšnou předvánoční sezónu, a když jsem nevěděla, jestli se s jarním pučením objeví tolik práce, že nebudu vědět z které do které...? No, nemohla... Ale teď už můžu, juch!
A tak jsem dala rukám a inspiraci volnost, a vznikl tenhle obrázek. Prosvítání jsem docílila díky tomu, že jsem spodní akvarelovou malbu přelepila průhledným papírem s kresbou. Dala jsem ho do rámu, který jsem dostala darem na jedné ze svátečních návštěv, samozřejmě i se svolením, že ho můžu využít libovolně. Hani, díky, zásobuješ mě krásnými a užitečnými věcmi! Jestli bude obraz viset u nás nebo se zalíbí někomu jinému je už na vás samotných... Ještě nechám rám zasklít, díky čemuž se obě vrstvy obrazu k sobě přilnou, aby spodní akvarel více vyniknul...
A taky jsem dnes trochu nostalgická... Sklidila jsem sváteční prostírání, ozdoby padají ze schnoucího stromečku tak nějak samovolně, bez Matyldina přičinění, a nemám doma už ani jednu jedinou svíčku, kterou bych si mohla zapálit, považte... Oficiálně Vánoce končí až 6. ledna, ale když jsem dnes mužovým odchodem do práce doma osiřela, tak nějak jsme s nimi rozloučila už teď... A že byly moc krásné. Jen nějak rychle frnkly, mi připadá...♥
Po návratu si Tom zalezl do vany, kočka setrvala v poloze ležmo na gauči, a na mě se přímo smála postel a rozečtená knížka. Jenže jsem na chvíli usedla s čajem k počítači, a hned vedle něho mají místečko nové barvičky, a ty se smály ještě víc než postel a knížka... Pamatuju si, jak mi v lednu před třemi lety milá výtvarnice lind psala na uklidněnou: "Neboj, jednou budeš ráda za lednové vydechnutí i nadechnutí, že si budeš moct jen tak svobodně čmarykat, co tě zrovna cvrnkne do nosu..." A měla pravdu. Tohle bych si tu ráda zaznamenala pro sebe a třeba i pro všechny, kteří začínají, a chytají stejné záchvaty paniky jako já tehdy... Leden je skvělý měsíc tvůrčího podhoubí. Pro sbírání inspirace, zkoušení, hledání, střádání nápadů a sil. Pro činnosti, o kterých si nezasvěcení myslí, že se kopete nudou do zadku, o kterých ale vy sami musíte pochopit, že jsou nezbytně nutné. Já bych svému tehdejšímu já ještě řekla, že moci si dopřát takovýhle tvůrčí prostor není samozřejmostí. Že přijde za odměnu, za měsíce dřiny; a že přijde především díky nabyté sebedůvěře i autorskému sebevědomí. Jak jsem si před třemi lety mohla vychutnat volný leden, když jsem za sebou neměla úspěšnou předvánoční sezónu, a když jsem nevěděla, jestli se s jarním pučením objeví tolik práce, že nebudu vědět z které do které...? No, nemohla... Ale teď už můžu, juch!
A tak jsem dala rukám a inspiraci volnost, a vznikl tenhle obrázek. Prosvítání jsem docílila díky tomu, že jsem spodní akvarelovou malbu přelepila průhledným papírem s kresbou. Dala jsem ho do rámu, který jsem dostala darem na jedné ze svátečních návštěv, samozřejmě i se svolením, že ho můžu využít libovolně. Hani, díky, zásobuješ mě krásnými a užitečnými věcmi! Jestli bude obraz viset u nás nebo se zalíbí někomu jinému je už na vás samotných... Ještě nechám rám zasklít, díky čemuž se obě vrstvy obrazu k sobě přilnou, aby spodní akvarel více vyniknul...
A taky jsem dnes trochu nostalgická... Sklidila jsem sváteční prostírání, ozdoby padají ze schnoucího stromečku tak nějak samovolně, bez Matyldina přičinění, a nemám doma už ani jednu jedinou svíčku, kterou bych si mohla zapálit, považte... Oficiálně Vánoce končí až 6. ledna, ale když jsem dnes mužovým odchodem do práce doma osiřela, tak nějak jsme s nimi rozloučila už teď... A že byly moc krásné. Jen nějak rychle frnkly, mi připadá...♥
Milá Péťo,do nového roku přeji ať se ti ve všem daří a ať se plní přání...
OdpovědětVymazatMoc pěkný obrázek a to průsvitání vypadá moc zajímavě.
U nás se dnes snad čerti žení a tak jsem doma a taky poklízím vánoce,ale jen tak polehoučku.Něco ještě nechám.
db
A já jsem dnes při vytírání roztřískala baňku, to se Matyldě nepodařilo za celé svátky... Tak to je asi znamení, že už ten stromeček máme vážně sklidit:-). Děkuju moc, Dášo, taky přeju jen to nej...;-) P.
VymazatPěkný lednový odpočinek přeji.
OdpovědětVymazatU nás škoda, že k tomu vánočnímu úklidu nezbylo i nějaké vánoční cukroví, to by se to uklízelo. Ale ono ne, to jen ozdoby a dekorace:)
Na kolik by tak vyšel takový obraz? A malujete i na zákazku nějaký podobný (my jsme totiž doma v pěti). Děkuji za odpověď. Monika
Zdravím, Mončo! Tak se stavte na cukroví k nám, nám ještě zbylo, a cpeme to do sebe už jen tak nějak ze setrvačnosti...:-) Podobný obraz by vyšel na 2500 Kč, je to rozměr 30 x 30 cm + je potřeba počítat s rámováním. Mohl by být vložen do rámu tak jako je na fotce nebo by k němu mohla být ještě přidaná i pasparta. Originální rámování bych tipla kolem 800 Kč, ale rám se dá samozřejmě koupit i v obchodních řetězcích... A ano, není problém udělat na zakázku podle fotografií a ve zvolené barevnosti...;-)
VymazatDíky!♥ P.