Původní plán byl, že půjdu dnes na koupák. Už potřetí za letošní léto! Tolikrát jsem na koupališti nebyla snad za posledních pět let. Ráda chodím k řece, k přehradě, ale koupaliště fakt ráda nemám. Takový to, když si musíte rameny vybojovat místečko ve vodě, abyste se do ní mohli zapasovat jako sardinky, a když se vklíníte, podle mě někdo někde na okraji musí vypadnout z kola ven, protože by jinak bazén prasknul. To jsem zažila ve Frenštátě. Volněji bylo jen v plaveckém pruhu, takže jsem odcházela naprosto zničená. Raději makat, než si hrát na sardinku. Ale zase musím uznat, že v tom šíleném horku byla voda fajn, a že neteře a synovec si koupák užili. Podruhé jsme byli s kamarádkou a dětmi na malém koupališťátku v Řece, které bylo dopoledne docela prázdné, a voda přijatelně osvěžující a čistá, což se bohužel oboje s postupem času kazilo. No, a dnes ráno jsem se rozhodla, že už mi to fakt stačilo. Sice padnul argument: "Letošní poslední horký den.", ale já jsem si řekla jen "naštěstí", a zůstala jsem zalezlá doma u práce. To je jako bych si v zimě posteskla: "Poslední letošní plískanice, musím si ji užít.", a to by se teda fakt nikdy stát nemohlo... Naše dovolená se vyvrbila až ke konci září, a já se neskutečně těším, že si před ní třeba užiju "dvacítkové" dny na lehký svetřík, které mám tak ráda... A klidně během nich vlezu i do nějaké té řeky nebo jezera, protože chladná voda mi neva. Já vím, že jsem teď takový ten notorický stěžovač na počasí, ale čeho je moc... Mě to prostě dost ovlivňuje v náladě i práci. Když je únorový hnus, ale i když je venku dva měsíce trvající výheň...
Bezva je, že jsem se při práci mohla aspoň pocitově ochlazovat svou milovanou modrou. Poslední týden jsem pracovala na zatím největším akvarelu, který jsem kdy stvořila. Dala jsem mu jméno "Kočkoloběh". Je tvořen kočičkami, které na svých kožíšcích nesou různé symboly, pěkně od léta, třeba v podobě chrp či jahod, přes podzim, zastoupený šípky či zavařeninami, a zimu, se stromečky a jmelím, až k jaru sněženkovému a deštivému... Pak už jsem přidala "jen" stovky a stovky teček, aby byla kočičí mandalka úplná... Na modré vlně jsem zůstala i dneska. Kromě kapesníkovníku, který nemůžu ukázat, neb bych pokazila překvápko, když už jsem byla upatlaná od barev, jsem vytvořila i slépečkový box. A věřte nebo ne, ani jednou jsem nezalitovala, že nejsem na koupáku...
Kočkoloběh. Největší akvarel, jaký jsem zatím tvořila. Na fotce to tak nevynikne, ale fakt je to ádvojka.
Slépečkový box. Je volný. Za 500 Kč. Strana 14 cm, čtveratý tvar, malba akrylovými barvami, zalakováno průhledným lakem. Třeba na vařečky, na hřebeny, na klíče, na náramky, na pastelky...
Musela jsem se s obrazem přesunout na velký stůl. Přiznávám, že největší fuška byla nepokrčit rohy a nepošpinit bílé plochy. A pak jsem se stejně rozhodla "mandalu" podlepit modrou plochou.
Slépečkový box z jiné strany.
Nárameček jsem dostala od mi.ui, umělecké víly, kterou znám vlastně už leta, ale osobně jsme se potkaly až v teď pondělí. A povídaly jsme si hodiny a hodiny, a oběma nám přišlo, že už se opravdu roky známe... K Mi. jsem vzhlížela, když jsem se ve 22 přihlásila jako "Oringle" na Fler, se spoustou snů a plánů, aniž bych tehdy tušila, jaký to všechno nabere švuňk a směr. A "najednou" (po devíti letech) jsem seděla naprosti téhle skvělé výtvarnici. To bylo tak krásný... Moci mluvit s někým, kdo naprosto chápe a taky prožívá...
A ty pruhované šaty, tak ty mám prosím jako první letošní vánoční dárek. Ježíšek usoudil, že je škoda, aby ležely během naší řecké dovolené ve skříni, a já jsem mu za to moc vděčná! Pošlu pak Ježíškovi fotku z pláže...
Ahoj,kočičí koloběh je skvělý,je to paráda koukat jim do bříšek,co to tam všechno mají ..Ty máš skvělý nápady.
OdpovědětVymazatA taky máš parádní šaty.
pěkný večer a dobrou noc
db
Ahoj Dášo, děkuju moc:-). Šaty jsou opravdu nanejvýš příjemné. A díky moc i za pochvalu obrazu... P.
VymazatKočkoloběh by i na bílé byl dobrej.
OdpovědětVymazatNáramek je pěknej a vůbec ta poslední fotka mě baví. Ten papír vypadá jako hejno rybek - prostě Řecko už se vlamuje i do srpna :- )
Liško, v menším formátu určitě. Ono to na těch fotkách zkresluje, ale na té A2 ta bílá vážně hodně "řvala". Když jsem dělala před tím ty modré A3, přišlo mi to tak akorát vyvážené... Počítala jsem s tím, že kdyby se to zadavatelce nelíbilo, tak podklad změníme, ale líbí. A ten papírek, na tom byl připevněný právě ten nárameček, mi.ui je opravdu úžasná, a já už ji leta obdivuju. Je teď trochu v ústraní, ale já věřím, že zase zazáří. Řecko, ach, já se TAK těším...:-) P.
Vymazat