PodoBÍZOVny

sobota 28. července 2018
Já vím, že se říká podobizny, ale tyhle ty obrázky na vizitky pro sourozence Bízovy jsem si prostě musela překřtít. 

Povím vám příběh, jo? (Jako bych tu posledních x let dělala něco jiného...) V roce 2016 jsem narazila na fotky z překrásné svatby Lenky a Radka. Nedalo mi to, a Lenči jsem napsala slova uznání. Protože nás  spojovala vášeň pro krásné svatby a divoké květiny, měly jsme si hodně co říct, a tak jsme se po nějaké době setkaly. Lenku chytlo chystání svatby stejně jako kdysi mně, proto se rozhodla založit svatební agenturu Láskočas. V jejích úplných začátcích jsme se domluvily, že bych jí na svatby mohla vázat kytice, věnečky... O svém nadšení jsem psala tu. Jenže se stalo to, co se nevyhnutelně stát muselo. Láskočaska se do aranžování natolik zbláznila, že si začala květinovou výzdobu zajišťovat sama.  (Její práci můžete sledovat třeba na jejím webu.) Začalo se jí hodně moc dařit, a její vazby se staly velmi oblíbenými. Co na to já? Mohla jsem se nechat pohltit svým egem a závistí. Naštěstí se tohle událo v době, kdy jsem byla už vyzdravená z ublíženectví a chudáčkovství, kterým jsem dovolila mě převálcovat v bývalém zaměstnání, a tak jsem si řekla, že to Lence budu přát, protože odvádí skvělou práci. Byla jsem ráda, že pomáhala na svět krásným a vkusným svatbám, které bořily stereotypy v českém svatebním rybníčku. 

Myslím, že když chce být člověk úspěšný v tom, co dělá, a taky si svou práci užívat, měl by se oprostit od závisti, měl by si vážit kvalitní konkurence, a taky by si měl uvědomit, že má vše jen a jen ve svých rukách, a že nelze očekávat, že ho "spasí" někdo jiný než on sám... 

S Lenčou jsme zůstaly v přátelském kontaktu, občas se vzájemně pozvaly na nějakou událost, a pak se stalo něco úžasného. Lenka o mně řekla Lucce z levandulové farmy ve Starovičkách, které se zalíbil můj výtvarný styl tak moc, že už od jara společně budujeme originální vizuální styl jejich rodinné firmy. Naposled přibyly právě tyhle podobenky na vizitky... A o fantastickém levandulovém workhopu už jste si jistě četli...

Stalo by se tohle všechno, kdybych se tehdy na Lenku nesmyslně nazlobila a urazila bych se? Nestalo... Takže nebuďme pučmelouni, berme život z nadhledem, a věřme, že se věci vždycky dějí s nějakým vyšším záměrem...♥


10 komentářů:

  1. To je můj sen...držet náruč levandule (a běžet voňavou loukou),ale stačí mně i kytice kopretin...jo a taky nemusím běžet,stačí když stojím na louce.
    Vizitky jsou nádherné,asi tam budu muset jet.Už jsem hledala kde to je.
    Krásný den
    db

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dášo, doporučuju, hlavně v plné sezóně, když kvetou levandulky. Stačí sledovat jejich stránky nebo fb, dávají tam aktuality, co se kdy chystá (samosběr, brigády, prohlídky, workshopy...) A spojit si to takhle s prodlouženým víkendem na jižní Moravě, hmm, parádička...:-). Díky, a krásné letní dny přeju! P.

      Smazat
  2. Posledné posty krása oblažujúca, život nadĺahčujúca a dušu potešujúco-uzdravujúca:-)))
    Vzpruha!!!
    Tvoja Alena V:-)

    OdpovědětSmazat
  3. Peti, přesně, co vysíláš, vrací se. Moc krásné. A i na tvých krásných dílech se odráží tvé krásno. Žádná nafučená uražená ješitnost. Inspiruješ, hladíš, děláš radost nám všem a díky, veliké díky za to.
    Krásné dny.
    Bohunka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bohunko, děkuju moc za tak krásná slova, moc si jich vážím...♥ P.

      Smazat
  4. Sympaťáci! Všichni čtyři! <3

    OdpovědětSmazat
  5. Peti to je tak krásné :) Jak podobizny, tak průvodní text :)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentář!