Kočičky se mi letos propašovaly úplně všude. Na PFko (jsem ráda, že se líbí, a hlavně že k vám postupně přilétá!) Na cedulky od dárků... Na perníčky... A ta naše chlupatice je samozřejmě úplně všude, kam se hneme, a při všem nám asistuje. Naše svátky zkrátka jsou a budou "šťastné a kočičkové". Posílám pár modrých vánočních koláží. Bez toho by tento blog nemohl být, co říkáte?
Směju se svým dilematům, zda raději pracovat na novém projektu, nebo dělat ještě nějakou vánoční práci, nebo se věnovat vánočnímu úklidu... Předvčerem mě při vázání zahradního věnce asi ofouklo více, než momentálně snesu, a místo pravého oka mi přes noc vznikl jakýsi fujtajblový balon. Dopoledne jsem strávila běháním po doktorech. Nesnáším běhání pod doktorech. A tak na mě padla obrovská únava. Uvařila jsem si kafe, zapálila svíčky, zabalila se do deky, pustila si seriál, a to vše prosím bez jakýchkoliv výčitek svědomí. Jsem na sebe tak pyšná. Jistě si pamatujete moje minulé články ala "neumím být nemocná". Tak už umím. V přiznání si vlastní slabosti je neskutečná síla, nemyslíte? Dovolit si mít limity, a uznat, že potřebujete pomoct, a prostě někdy něco nezvládnout... A nehroutit se z toho! Vnitřní klid, to je lahoda. Myslím, že je to tím, že pracuji na důvěře v sebe samou, a vím, že se na sebe mohu spolehnout.
Abych byla úplně spokojená s vánočními přípravami, jsou věci, které potřebuju udělat hlavně sama pro sebe, moje soukromé tradice, bez kterých se neobejdu, bez kterých by svátky nebyly naplněny. Vánoční a novoroční kartička. Poslat a nebo osobně předat všem milým. Snad výstižný dárek pro všechny blízké, hezky zabalený, s origo cedulkou. Perníky na ozdobení stromku a věnců. Krásný adventní věnec, zdobený vzpomínkami na celý uplynulý rok. A pak už jen slovácká kyselica, naložit utopence a nazdobit stromeček.
K tomu stromečku... Nemůžu si pomoct. Nádherně nazdobený živý strom je pro mě tou nejkrásnější vánoční tradicí, úžasným rituálním objektem, se kterým domů přichází pravé kouzlo Vánoc. Varianty, leč třeba vtipné nebo i designově pěkné, by mě neuspokojily. Stromeček tedy je a bude mým největším rostlinným prohřeškem celého roku... Promiň přírodo, a zároveň děkuji za tu možnost dopřát si něco tak nádherného a úžasného, jako je mít kus lesa na chvíli u sebe doma.
Abych byla úplně spokojená s vánočními přípravami, jsou věci, které potřebuju udělat hlavně sama pro sebe, moje soukromé tradice, bez kterých se neobejdu, bez kterých by svátky nebyly naplněny. Vánoční a novoroční kartička. Poslat a nebo osobně předat všem milým. Snad výstižný dárek pro všechny blízké, hezky zabalený, s origo cedulkou. Perníky na ozdobení stromku a věnců. Krásný adventní věnec, zdobený vzpomínkami na celý uplynulý rok. A pak už jen slovácká kyselica, naložit utopence a nazdobit stromeček.
K tomu stromečku... Nemůžu si pomoct. Nádherně nazdobený živý strom je pro mě tou nejkrásnější vánoční tradicí, úžasným rituálním objektem, se kterým domů přichází pravé kouzlo Vánoc. Varianty, leč třeba vtipné nebo i designově pěkné, by mě neuspokojily. Stromeček tedy je a bude mým největším rostlinným prohřeškem celého roku... Promiň přírodo, a zároveň děkuji za tu možnost dopřát si něco tak nádherného a úžasného, jako je mít kus lesa na chvíli u sebe doma.
"Vidíte na pohlednici, kdo je největší, a tudíž i nejdůležitější člen klanu? Tak to vidíte správně..."
Tyhlety staré zavařovačky jsou poklad! Místo vázy, na svíčky do věnců, na uložené sušenek či perníčků...
Poslední dárky doladěny a dobaleny, první přijaty a rozbaleny. Ty číše jsou úžasné! Perníčky a nová skleněná srdínka čekají na svou stromečkovou slávu...
Adventní svícen pro kamarádku...
Taky máte z dárků, které věnujete, kolikrát větší radost než z těch, co dostanete? Ale abych nekecala, těším se na Ježíška jak malá...
A co vaše vánoční nezbytnosti a radosti? Nemyslím tím, co se očekává, a co se jakože musí, ale co je důležité přímo pro vás...?
Užijte si krásný třetí adventní víkend.
♥
Peti, jako bych ten začátek četla o sobě... Také mě něco skolilo, odpočívám a vůbec nemám špatné svědomí...dokonce jsem odpoledne všem doma řekla, že si jdu lehnout... Usnula jsem a nic se mezitím nestalo... tak proč se tomu člověk někdy tak urputně brání, když tělo to tak chce a všem okolo, včetně mě, to vlastně prospěje? ;-) Měj se hezky, pa :-) PS: fotečky jsou krásné! L.
OdpovědětVymazatLúco, já myslím, že to je právě vlastní ego, které nám říká, že se svět bez nás zboří...:-) Nezboří;-). Tak odpočinku a svátkům zdar! A díky, za milá slova i krásné ozdobičky na stromek...:-) P.
VymazatMilá Péťo, moc děkujeme za kočičí pozdravení. Přilétlo až k nám.
OdpovědětVymazatKrásné svátky si všichni užijte♥
Děkuji, Mončo, a u nás už je zase povlečeno v andílcích...;-) Krásné Vánoce! P.
VymazatHaha, taky lenoším, u nás doma jsou nemocní všichni kromě mě....tak ležím v posteli s nimi a koukám na pohádky �� A díky moc za přáníčko!
OdpovědětVymazatNení zač, Marki, hlavně se brzy vyležte a uzdravte...;-) Ať od vás Ježíšek nechytne rýmu...:-) P.
Vymazat