Adventní zvolnění

čtvrtek 14. prosince 2017
Nemůžu říct, že bych byla natolik vytížená, že bych nespala, nejedla, nevylučovala. Zavalená zakázkami a prací. Tak jako to mají před Vánoci jiní prodejci. Myslím, že bych klidně ještě malinko větší nálož zvládla. I přesto byly poslední týdny docela náročné, a tak jsem se po pracovním víkendu sbalila, a odjela jsem k mámě, abychom společnými silami upekly aspoň nějaké cukroví. A bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Zašla jsem si ke své úžasné kadeřnici, takže mám zase konečně obočí, řasy, a moje vlasy mají střih. Oběhla jsem místní obchůdky a koupila věci, které jsem ani po několika hodinách v jednom obr nákupním centru nemohla sehnat (už před nějakou dobou, protože teď byste mě tam nedostali ani páčidlem). Samozřejmě jsme upekly nějaké to cukrovíčko, a poštěstilo se mi i krátké rozjímání v adventní krajině. A co je nejvíc, našla jsem chvíli klidu, kterou bych doma určitě minula, protože bych drhla kachličky v koupelně nebo úchytky v kuchyni, a sepsala si a utřídila kostru projektu, kterému bych se ráda v lednu věnovala. Momentálně jsem tím nápadem tak nadšená, že bych se nejraději někam zavřela už teď, a pracovala na něm, a pracovala, a pracovala... Mám trochu strach, aby mi to nadšení někam neulétlo, a projekt nevyšuměl, protože na něm bude spousta mravenčí práce... Zakázky mám hotové a odevzdané, pochybuju, že se mi teď na poslední chvíli s nějakou ještě někdo ozve, ale neměla bych se přece jen věnovat ještě něčemu vánočnímu? Poukazy jsem zase neudělala, visačky na dárky... Ale asi spíš poslechnu srdce a inspiraci, a budu se aspoň po kouscích svému novému "výmyslu" věnovat... Jo, kašlu na to, už vás nebudu předvánočně "masírovat". Však kdo jste co chtěli, to jste si pořídili, jaká přání a plakáty mám v nabídce dostupná víte, tak co... Ale zase se nebojte, vánoční atmosféru si spolu ještě užijeme. Čekám na svolení publikovat dvě myslím si fakt povedená PFka, která jsem dělala pro dvě úžasné společnosti, a nějakou tu vánoční koláž od nás si samozřejmě taky neodpustím... 


2 komentáře:

  1. Nádherné:-)
    Ten azyl u mamy by som Ti pred rokmi závidela....
    Už som sa stala takou ,,materskou loďou,, v Otcovom dome a som spokojná aj bez priazne rodičov...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Alenko...;-) Důležité je mít jakýkoliv přístav...;-) Krásné dny! P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!