Africký sen

neděle 24. července 2016
Jednou za čas to na mě sedne, začnu projíždět nabídky cestovek, a usilovně přemýšlet, kde sehnat hromadu peněz, abychom mohli vyrazit na naše vysněné africké safari. Občas propadnu skepsi, že takový balík nemůžu nikdy našetřit, a že se tam nikdy nedostaneme, pak ale podlehnu příjemné vlně snění a řeknu si, že se to nějak vyvrbí a představuju si všechny ty baobaby, žirafy a západy slunce nad savanou. Pak začnu plánovat, co si vezmu s sebou a jaké fotky uděláme, a co nesmíme zmeškat... A pak se znova kouknu na stránky cestovek a ujistím se, že ceny zájezdů opravdu neklesly aspoň na polovinu, povzdechnu si a jdu vydělávat na hypotéku... Ale jednou nám to vyjde, vím to!

Po svatbě jsem byli už jen kousíček od splnění našeho společného snu. Chtěli jsme za penízky ze svatebních darů jet objevovat krásy naší milované Afriky. Jenže to tak asi nemělo být. V tu dobu byla panika kolem epidemie eboly na vrcholu, a my jsme se fakt báli... Asi se to stalo, abychom objevili magické Bali, na které bychom jinak nikdy nejeli... 

Moje láska k Africe trvá už od dětství. Od dědy Lexy jsem dostala úžasnou knížku Kimuri od Josefa Vágnera a byla jsem lapena. (Opravdu doporučuji, jsou v ní příběhy českého cestovatele, i africké pohádky, krásné ilustrace...) V pubertě jsem pak přešla na romány od Wilbura Smitha, a moje touha po africkém dobrodružství byla zpečetěna. (Nedávno jsem se jednu z jeho knih snažila přečíst znova, a po pár stranách jsem to vzdala. Nechci si kazit idylické vzpomínky...) A pak jsem poznala Toma, a zjistila jsem, že jeho největší sen je podívat se do deštného pralesa a na safari... A tak už si o té cestě společně dvanáct let sníme... Ke kulatinám jsem Tomovi dala obraz s názvem "Africký sen", který nám každé ráno po probuzení připomíná, že je na dosah...

Letmo jsme se ho dotkli během cesty do Maroka. Pořád na ni vzpomínám, Maroko je tak nádherná země... A na naměstí Jemaa el-Fnaa v Marakéši, tam jsme na sebe nechali dýchnout Afriku se vším, co k ní patří. S živočišnou krásou, nepříjemnými pachy, exotickými vůněmi, neskutečnými barvami, odpornými pokrmy, lidmi všech barev a vyznání, ubíjejícím horkem a dokonalými rukodělnými trhy...

Mimochodem, inspirace africkým uměním a tradičním řemeslem je mi opravdu velmi blízká. Různé etno vzory a batiky na textiliích nebo keramice v interiéru zbožňuju. Přírodní materiály, surové dřevo všech odstínů, barva písku, země a nebe... "Primitivní" (dle mého geniální) malby z daleké prehistorie... 

A móda? Safari styl se mi vždy líbil. Nedávno jsem neodolala a koupila si klobouk. A taky by se mi velmi hodily pohodlné, ale dobře vypadající sandály a stylový batoh. Viděli jste třeba batohy, co teď ušila lochta? Tak takový... Šedohnědorezavý, možná s malinkou kapkou modré... Abych na tu cestu byla dostatečně připravená, že jo...

P.S.: Kdyby se vám líbil můj linoryt, mám tady jeden hnědo-tyrkysový tisk s červenými detaily. V případě zájmu ráda pošlu do emailu foto a info o ceně...

Zdroje obrázků najdete na mém Pinterestu.

10 komentářů:

  1. Afrika mi nikdy nechytila za srdce tak, ako divoke konciny alijasky,ale knihy o nej mam velmi rada- lev nie je kralom zvierat a safari pod kilimajarom, obe tiez od vagnera su mojou srdcovkou. A ak by som si mohla vybrat zviera, ktorym by som bola buducom zivote, tak to bude zirafa, pre jej stihlost, dlhy krk a nohy a eleganciu, ktorou sa pohybuje, o farbe jej odevu nehovoriac:) tak nech sa ti zadari sa tam pozriet

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne že bych se nechtěla podívat na Aljašku, klidně hned zítra...:-) Ale Afrika je Afrika, ach...:-). Děkuju za přání, snad nám to vyjde...;-) (Já bych v příštím životě chtěla být naše kočka...:-). P.

      Vymazat
    2. Mužův strýc s rodinou byli na safari i na Aljašce a já jen tiše závidím. Mám moc ráda přírodu a divoká zvířata, třeba se tam jednou dostaneme. Ted jsem vděčná za Chorvatsko.

      Vymazat
    3. Počkej, některé (všechny?) z Tvých dětí Tě jednou vezme...;-). A v Chorvatsku je taky překrásně! P.

      Vymazat
  2. Krásam pošli mi info mailom, budem sniť a zvažovať...aj tak už u teba zvažujem...:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Peti, moc díky, jsem moc ráda, že se ti batůžky líbí. (A hned jdu psát ten slíbený mail).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já si ho jdu konečně přečíst a odpovědět...;-). p.

      Vymazat
  4. A ten batoh je dokonalý. Teď jsou tyhle batohy nějak trendy. Taky by se by mi jeden hodil a klidně v téhle barvě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, proto jsem z toho tak nadšená, že konečně někdo vymyslel fakt dobře vypadající batohy...:-). P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!