Vzpomínky...

úterý 29. října 2013
Kdybych nemusela slavit Halloween v práci, asi bych si na něho ani nevzpomněla... Dýňové lucerničky a tak, to jo. To já ráda. Ale přece jen, Dušičky jsou Dušičky... Na své blízké, kteří už mi odešli, vzpomínám pořád. I na ty, které jsem třeba ani nepotkala. Na prababičku Marii. Na pradědu Aloise, který nechal postavit náš dům. Nejvíce ale na dědu Lexu. Umřel, když mi bylo patnáct. Takový jalový věk... Brečela jsem, ale asi jsem se s ním tenkrát ani pořádně nerozloučila. Ovšem čím jsem byla starší, tím více se mi kradla na mysl věta: "Kéž by u toho byl děda Lexa..." Když jsem maturovala, když jsem státnicovala... Letos jsem se rozhodla, že své vzpomínky zhmotním. Proč utrácet za kytice, když je všude kolem tolik báječného materiálu. Vzala jsem nůžky a vyrazila na procházku... Představte si, já málem zapomněla, jaká slast je taková dlouhá procházka!  Kdysi jsem chodila na velmi dlouhé trasy, pak jsem ale potkala svého muže a tak nějak jsem se mu podřídila v tom, že procházka, při které se nedobývá vrchol a nevyplivne se u ní duše, není procházka. Jaksi mi ale tyhle výšplhy nedělaly takovou radost, jako ty minulé toulky po okolí. Nedávno mi ovšem jedna dobrá duše řekla: "Chlapi to mají jinak, ti museli rychle chytit mamuta, vyvinout velké úsilí za krátký čas. Ženský sbíraly bobulky a kořínky, chodily pozvolna a daleko." Takže, honem zpátky ke kořenům. A tentokrát i stylově s těmi bobulemi. A potom si za odměnu sednout jen v tričku na sluníčku pod okna a vázat a vázat... A u toho vzpomínat...

17 komentářů:

  1. To je nádhera ♥ Takové přírodní, ručně a s láskou dělané věci se mi líbí mnohem více, než (často nevkusné) barvené profi dekorace.. Moc pěkné :)
    TWF Kami*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc! Zrovna dušičkové věnce s lesními dekoracemi patří v obchodech k těm lepším... U vánočních variací je mi občas smutněji, když je tak vidím... Ale hlavně ty vzpomínky, které jsem do vazeb zamotala, ty se koupit nedají... P.

      Vymazat
  2. Peti to je nádhera....úplně se mi zatajil dech a vhrkly mi slzy do očí....máš můj velký obdiv, jak krásně a nenásilně dokážeš kombinovat...máš dar, že vše, co stvoříš, dýchá domovem a má to duši...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blaňulko milá, tak teď hrkly slzy do očí mně. Jsi úžasná, moc děkuji za taková krásná slova... P.

      Vymazat
  3. Krásné...jak Tvoje slova, tak zhmotněné vzpomínky.

    OdpovědětVymazat
  4. To je zase nádhera!:-)
    ... Taky si často říkám, jaká je to škoda, že zrovna "u tohohle" není naše babička ... ale ona je, jen trochu jinak... moc se mi líbil nápad s "lucerničkou" ze zavařovací sklínky z Tvého minulého příspěvku. Kolem tabulovky jsem kroužila už dlouho, ale po tom, co jsem viděla u Tebe lucerničku jsem už nemohla dál odolávat. Nápad se srdíčkem mi příšel parádní. Tak nějak je mi to srdíčko bližší než křížek. No a tak jsem taky srdíčkovala. Udělala jsem je menší a kolem celé sklenice, takže babičce na pomníčku v neděli večer tancovalo několik srdíček, vypadalo to moc hezky! Děkuju Ti za ispiraci:-) !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jen teda znova připomenu, aby to nevypadalo, že si ten nápad přivlastňuju - na lucerničky jsem kápla někde na nějakém polském blogu (nemůžu dohledat kde...). Nicméně ráda zastanu i roli šiřitelky dobrých nápadů:-). Určitě se ti moc povedla! A díky! P.

      Vymazat
  5. Moc krásný post. Moc krásné vazby. A moc se mi líbilo to o těch dlouhých procházkách u ženských (jenže já su v tomhle asi chlap :-D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvíc mě na nich baví, že jsou všechny z toho, co momentálně nabízí příroda... Žádný lítající květiny přes půl zeměkoule... Třeba jsi v minulém životě byla emancipovaná lovkyně mamutů:-). A díky. P.

      Vymazat
  6. Jůůůů, moc pěkné :-) Taky mám moc ráda vše "přírodní"....akorát že někteří členové naší rodiny radši "plasťáky od wietnamců" :-( Tak mi dneska bylo smutno, když jsem to viděla na babiččině hrobě a měla jsem sto chutí to vyhodit do popelnice! Takže díky za pohlazení na duši aspoň Tvými krásnými nápady!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z toho si nic, Markétko, nedělej... To já taky od některých expertů běžně poslouchám, jak kde měli krásné umělé květiny a jak ty živé jsou na nic, protože nevydrží a tak... Ale zrovna tyto dekorace jsem pokládala mezi chryzantémy a další přírodní vazby, tak se mi vzpomínalo hezky... P.

      Vymazat
  7. Milá Oringle, moc krásně umotané vzpomínky ..... ta alej na tvé fotce mi připomíná velicestu, která je kousek od nás, jezdívám po ní do jednoho moc příjemného zahradnictví ..... Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tou alejí jezdíváme na návštěvu do mého rodného města. Je krásná ve všech ročních obdobích...
      Přiznám se, že pojem "velicesta" neznám... Google mi tu ukazuje obrázky vesnice kousek od nás. Nejsme my nakonec sousedky?:-)
      A díky za pochvalu... Tvé věnce a vazby jsou krásné, chodím je často obdivovat...
      P.

      Vymazat
    2. Má milá Oringle, možná že jsme, on je svět někdy malý ..... já bydlím nedaleko Frýdku v takové malé vesničce, jmenuje se Václavovice .... Tak co, jsme sousedky nebo ne ???? Hořím nedočkavostí .... Marki

      Vymazat
    3. Cha cháá, jsme:-). Já jsem z Frýdku:-). P.

      Vymazat
    4. Tak je malý ...... zdravím do Frýdku .... Marki

      Vymazat

Děkuji za komentář!