Rok velkého překonávání se

sobota 19. října 2013
     Takto bych otitulovala rok 2013. Byly i roky náročnější, to ano. Třeba ten, kdy jsem psala diplomku, státnicovala, do toho jsme od podlahy (doslova) rekonstruovali byt a po promocích místo oddechu následovalo hledání práce a sžívání s učitelskou realitou (letos v září jsem začala svůj třetí učitelský rok - neuvěřitelné!).
     Letošek je oproti tomu pohoda. Žádné státnice, v práci už se umím otáčet a doma je doma, žádné škrabání omítek a rozbombardované zdi (a těch pár úprav, to jsou jen radosti...) Ale přesto bych řekla, že letošní kroky vpřed, ty byly opravdu zásadní a náročné. Protože - bydlení, práce, vysoká, to všechno jsem moc chtěla dokázat a když se chce, tak to taky jde. Horší je, když se nechce, ale jít to musí... Hlava říká, jo jo, je to potřeba a všechno ostatní řve, fuuuj, bleee...    
     Nejdřív v květnu řidičák... Mám ho a řídím. To je hlavní. Že by se dostavovaly pocity řidičské euforie, to vůbec. Kdyby mě Tom za volant občas (často!) "nedokopal", tak bych asi nejezdila vůbec. Ale přesto, jezdím...
     No a tento týden jsem vysmýčila dalšího kostlivce, který mi v hlavě strašil už pěkně dlouho. Přesněji, šest let. Konečně jsem se, opět s pomocí, tentokrát kamarádky, odhodlala jít k zubaři, respektive zubařce. Když jsem byla naposledy, odcházela jsem s děravou pusou, tváří velikosti fotbalového míče a barvy zralých švestek. A pak už jsem nešla. Rok, dva... Až z toho bylo šest let. Když jsem ve čtvrtek dosedala do křesla, bála jsem se, že dostanu rovnou klapací zuby. A ono, světe div se, až na dva drobné nedostatky, nic. I to vrtání jsem přežila... A k nové, hodné a milé, paní zubařce, už budu chodit pravidelně, slibuju.
     Nevím, jak to máte vy. Znám lidi, kteří k dodržení předsevzetí potřebují svůj cíl někomu sdělit a mít nad sebou dohled. Já to mám úplně obráceně. O mém rozhodnutí nesmí nikdo vědět, protože jinak mám pocit, že mě pořád všichni kontrolují a to mi dělá moc špatně. Takže své letošní třetí velké odhodlání zatím neprozradím. Ale jestli se povede, určitě se pochlubím...

     No a protože za úspěchy je třeba se odměnit, běžela jsem ze zubařského křesla rovnou do obchodu Barvy-laky. V košíku přistála tabulová barva, barvy na textil, barvy na batikování a sprej na cokoliv. Doma jsem vytahala nasyslené plátěné tašky, nepoužívané květináče a zavařovačky a už to jede... I přes Tomův odpor, že v nerezovém hrnci opravdu batikovat nebudu, můj tvůrčí zápal jako první schytaly tašky (hrnec přežil). Je třeba začít syslit na Vánoce, no ne?

13 komentářů:

  1. Krásné tašky! Super dárky...já stále ještě nezačala, ale měla už bych...:-) Vánoce se opravdu blíží...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A teď si odpůrci Vánoc už od podzimu ťukají na čelo... Ať si ťukají, že?:-) P.

      Vymazat
  2. Gratuluji k zubařce-chápu, že po špatné zkušenosti je těžké se rozhoupat k další povinné návštěvě...teď už to snad půjde líp, když máte hodnou:) .Já jsem k té mojí- nové- začala chodit v 7měsíci těhotenství se synem..je mu teď 21 let a teď už tam chodí i moje 3letá dcera:)..tak nějak rodinná zubařka.
    Tašky jsou naprosto super!! Doporučuji batikovat v automatické pračce...mám to několikrát vyzkoušeno, vůbec se pračka nezabarví, nemusí se nijak čistit,.bez práce, bez špinavých kamen /sporáku/ ,rukou atd...Jen první praní p obatikování doporučuju radši tmavou barvu:) Ale zkoušela jsem po batikování dát vyprat bílou hadru-jen na zkoušku a vytáhla jsem z pračky zase čistě bílou:)
    Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A když mě ta alchymie hrnce s bublající barvou tak nějak víc baví, nemůžu si pomoct:-). (Navíc Tom by určitě ohledně pračky brblal stonásobně víc:-))). Díky moc za pochvalu, předám je Ježískovi a ten je snad rozdá pod ty správné stromečky:-).Dobrá zubařka je k nezaplacení!!! P.

      Vymazat
    2. Jo jo, taky jsem se něco namíchala vařečkou v hrnci:) A to si neumíte představit u nás-fungl nágl nová pračka a já hned s barvou do ní..musela jsem svatosvatě slíbit, že to nebude mít následky (nebyla jsem si jistá,ale slibovala jsem-naštěstí oprávněně). Taky si napíšu ježíškovi o jednu takovou tašku:)
      Pavla

      Vymazat
  3. Tleskám za překonání překážek, taky mám pár podobných kostlivců ve skříni.. Tašky jsou moc pěkné, nejvíc se mi líbí ta s tulipány :)
    TWF Kami*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No mě jich tam taky ještě pár chrastí, ale přece jen už je to menší randál, když je o dva míň:-) Díky! P.

      Vymazat
  4. Ach jo...To znám taky, ale snažím se. Já to musím mít napsané v kalendáři a ještě i týden dopředu upozornění, že za týden... :)))
    No ale ty tašenky jsou moc pěkné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Leni! Doufám, že se další návštěva zase na nějaký ten roček neprotáhne:-). Ale paní doktorka byla fakt hodná, už se nebojím... P.

      Vymazat
  5. Nádherné tašky, naditý rok a veliká odvaha .... já už tam nebyla dva roky ..... budu si z tebe muset vzít příklad ..... Marki

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!