Nedělní, lehce podzimní oběd

neděle 2. září 2012
Měli jsme dnes vzácnou návštěvu a tak se docela dost šiklo, že jsem zase jednou po sto letech měla chuť potrápit hrnce a vařečky. (Já teda vařím docela často, to zas jo, hlady netrpíme, ale jen někdy s opravdovou radostí a bez pocitu povinnosti, jako třeba dnes a to mi pak připadá, že to všecko nějak líp chutná...) Když už jsem tady minule tolik pěla ódy na září, tak jsem samozřejmě zvolila menu s podzimním nádechem. Houbová krémová polévka z lišek a jako hlavní chod srnčí steaky se šťouchanými bramborami (je prima mít muže u "lesů"). Ráda bych vám předvedla aspoň vizuální stránku pokrmu, když už se vůně a chutě zachytit nedají, ale nějak jsem to všechno nestihla vyfotit... Tak aspoň prostřený stůl... Je moc fajn si aspoň jednou za čas užít sváteční nedělní oběd, pěkně s ubrusem a naleštěnými příbory a povídáním a nespěcháním...
Tuším, že příští návštěvě přistane na talíři kachna, jelikož se nám tento opeřenec (ovšem samozřejmě již oškubaný) vyskytuje v mražáku v počtu dva kusy a je potřeba s tím teda honem rychle něco udělat... 

Hezkou neděli přeji!


4 komentáře:

  1. Hmmm, na tom modrém obláčku a s tím menu jste si všichni museli připadat jako v nebi! Vyjímečně se mi nezbíhají chutě, protože mě dnes tchýně přecpala jako tu kachnu, co máte v mražáku. Hezký první zářijový týden, určitě už se nemůžeš dětí dočkat a ony tebe, co? .)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ó ano, nám stačí k nebeským pocitům kus žvance:-)A kdy že už budou zase prázdniny?:-)

      Smazat
  2. To vypadá tak krásně... hned bych usedla. Ani bych nemusela jíst. Jen si vychutnávat ten krásně sváteční pocit.
    Občas taky vytáhnu běhoun na stůl, a rozdám ubrousky. A pak pár měsíců trvá, než zapomenu, za kolik vteřin po první lžičce přistála na ubruse první krůpěj rajské,, nebo dýňové polívky.
    Jedna z dalších věcí, na které se těším, až budou děti chtít většinu času trávit bez rodičů... že budu mít hezký a čistý byt. :o)
    Přeju ať ti ve škole nadávají moc zabrat, abys mohla užít i toho podzimu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jani já si to vždycky pro jistotu pokypu sama;-) Ale musím si to užít, než k nám přibyde ještě účinější demoliční četa:-) Taky přeji hezké dny a klidně usedni k našemu stolu kdykoliv se Ti bude chtít, aspoň takhle virtuálně...

      Smazat

Děkuji za komentář!