Letnice

pondělí 6. června 2022

Letnice čili svatodušní svátky se slaví padesátý den po Velikonocích, jsou jejich vyvrcholením - křesťasné oslavují seslání ducha svatého na zem. Symbolem ducha svatého je holubička, proto k Letnicím neodmyslitelně patří... Já jsem si letos pořídila dřevěné holubičky v Rožnově, a pomalovala jsem si je. Vyhlídla jsem si je už v Rymicích, ale v tom šrumci tam na ně už nedošlo, tak jsem měla radost, že se nakonec podařilo. V lidových tradicích se období Letnic pojí s obchůzkami královniček, senoseči i děláním vaječiny na ohni... Je to období, kdy vzduch voní bezem, chutná po jahodách, a svět je opentlený planými růžemi, vlčími máky a chrpami...

Najít chrpu je velká vzácnost. Na setkání s celým lánem zatím čekám, ale i těch pár v okolí je zázrak... Narozeninovou kytici jsem si letos uvázala s mírným zpožděním, protože jsme červen přivítali bohužel nemocí... Však ony na mě modré krásky počkaly...

Jinak jsem dokončila cyklus ilustrací do kalendáře, a mám z toho velikou radost. Vymyslet dvanáct navazujících obrázků, aby to celé mělo hlavu i patu, je závazek. Ještě náš čekají dodělávky a závěrečné ladění, ale to hlavní je hotovo. Uf, žuch kámen ze srdce, že se zase povedlo... Teď honem na věci, které jsem skrz kalendář odsouvala, a pak si, přátelé, beru volno. Je to potřeba. (Takže: zakázky beru nejdřív na srpen, jo?) 

"Viděla jsem na bazaru krásný stoleček. Koupím ti ho na Vánoce...! "Ale já ho teď nemám kam dát..." "Tak ti ho zatím nechám u nás v garáži, ten prostě musíš mít..." Tahle situace nastává docela často... Dostávám staré rámy, nacházím nábytek, který by stál za opravu... Ale chybí mi ateliér, ve kterém bych to všechno uskladnila, abychom se doma neutopili v čurbesu... A sotva se dostanu na "dno" jedné hromady věcí, objeví se nová, protože "přece to, Peťo, nevyhodíme, z toho uděláš poklad..." Láska ke starým věcem je někdy náročná... Já jsem spokojená tam, kde jsem, vděčná za domov, který máme... Ale i skrz tohle věřím, že se nám třeba jednou sen o domku, ve kterém bude i prostor pro můj kreativní bordel, splní... Pořád nevím, jak to bude nebo nebude s podzimní výstavou. Celé je to úplně na vodě, protože se má daný prostor rekonstruovat, ale stále to není zcela jisté... Kdyby se rekonstukce odsunula, mohla by tu proběhnout hezká adventní záležitost... Věnce, nazdobený stromek malovanými ozdobami, betlémy, obrazy... A já mám teď zase dilema jako u zimních originálů... Syslit to doma, co kdyby, a nebo se a to vykašlat, a prodat...? A potom prostě máknout a řešit podle aktuální situace...? Na jednu stranu tohle posezení úplně vidím u někoho třeba v nějaké zimní zahradě, a představuju si ty pomalé dlouhé snídaně u andělského stolečku... Na druhou si dokážu v hlavě vykreslit, že posezení tvoří základ výstavy, a své majitele si nachází právě tam... Však ono se to zase nějak utřepe, že jo... Čímž nenápadně mrkám, že jestli ses právě zamiloval/a, tak piš, nějak to vymyslíme, mrk mrk... 

Výšku, šířku a další parametry nábytku ráda pošlu ve zprávě. Cena za jednu židličku je 3500 Kč, a stoleček stojí 3000 Kč. Stolek ještě musím zalakovat, aby se dal otírat od prachu a nečistot, ale jinak je vše připraveno k používání. Je potřeba počítat s tím, že se jedná o starý repasovaný nábytek, takže různé nedokonalosti jsou přirozenou součástí. Jak dlouho vydrží krásný, záleží na uživatelích. Před pár lety jsem dělala staré školní židličky, pamatujete? V některých domovech vypadají stejně, jako když jsem je odevzdala, jinde už by si zasloužily refresh...



















8 komentářů:

Děkuji za komentář!