Prodloužený víkend na staré faře. Hřbitovní zeď obalená břečťanem. Noční průzkum za zdí, mrazení v zátylku, rozzářená okna fary...
Moje milá květinová parťačka... Je tak fajn mít s kým poletovat po loukách...
Jeseníky. Praděd. Stezka podél Bílé Opavy. (Už jsem se zmínila, že trpím strachem z výšek? Ale jako krásný to bylo, to zas jo... Aspoň když jsem zrovna neomdlívala hrůzou...)
Muchomůrka i motýlí víla jsou fuč. "Zaleju kytky, a poletím." Jupí. Přišla mi darem kupečka starých rámů k zpracování. Budou další malůvky...
Tento a i minulý příspěvek doslova hladí po duši. Takové Tvoje vyznání jak umíš čerpat to hezké z každé roční doby, jak spojíš v krásný celek pro někoho nespojitelné - viz první fotka minulého příspěvku.
OdpovědětVymazatMěj se Petro, hezky a ať se Ti stále jen a jen daří !
Břečťan každý rok nekvete, takže to musela být krásná podívaná.
Hanka
♥♥♥ P.
Vymazat