A jo, sem tam jsem mezi tím cestováním a kurzováním i něco nakreslila... Většinou na zakázku a většinou rodinné obrázky, jak jinak, to už je prostě šlágr... Jak mi psala Jana, pro kterou jsem největší kousek tvořila: "Kreslenou maturitu jsi složila." Dárek ke zlaté svatbě, babička milovnice rodokmenů, děda zakladatel šachové dynastie, 26 lidí na jednom obraze... Řeknu vám, tabulku "kdo je kdo" jsem si k obrazu ještě psát nemusela. Uf, to se mi oddychlo, že jsem obříka zvládla... Tak snad poveselí i obdarované! Stejně tak mě ale potěšilo, že rodinný obrázek udělal radost i mladíkovi k šesnáctinám, a že existuje na světě další teta, která taky cpe děckám v rodině furt "nějaké to umění". Obrázek "Emička a kočička" dostane děvčátko do nového pokojíčku... Šimrají mě motýli v břiše při představě, že to třeba jednou budou takové ty kousky z dětství a mládí, které budou mít čestné místo v jejich domovech a nostalgicky zabrnkají u srdce, když na ně kouknou...

Čekají mě teď volné dny, během kterých určitě zpětně vstřebám zážitky uplynulého června. Nevím, jak to ten měsíc dělá, že je vždycky tak napěchovaný prožitky... Jdu čerpat sílu a náladu na další vaše malované příběhy... Přeju krásné letní dny!