Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že jsem z nejhoršího venku. Po mírném začátku mě ta potvora zákeřná nakonec nepěkně semlela. Fuj. No nic, dochrchlat, doléčit, a těšit se, až nás příští týden vypustí z rezervace... Než jsem byla přišpendlená do postele jak motýl do vitrínky, podařilo se mi udělat další ilustraci do kalendáře. "Než vstoupíš do pastvin a ulomíš první stéblo, poděkuj za úrodu, kterou jsi sama nezasela." Včera a dnes jsem kreativní buňky rozhýbala u ilustrace další. Dubnové... Snažím se, aby motiv jednak korespondoval s koloběhem roku, ale zároveň měl i přesah. Aby byl velikonoční, ale zároveň nebyl... Aby tato "kraslice" slušela dubnové stránce kalendáře, ale dala se použít i do rámu třeba jako dárek pro čerstvě rozrostlou rodinu. Však ono se to prolíná, svátky jara jsou nejvíce oslavou života. Budiž tato koláž mojí malou velkou oslavou života.