Ahoj, jaro!

pondělí 1. března 2021

Potěduchy. Tak říkám věcem, vjemům, okamžikům, které těší duši. Chci je teď lovit ještě hojněji než obvykle. Pro sebe hlavně. Ale i pro vás, budete-li chtít... Nepřehlížet malé zázraky, které nabízejí vzpruhu... 

První březen. Dva pro mě psychicky nejnáročnější měsíce jsou za námi. Březen je přelom, naděje, brána do jara, ke světlu, k obnově. Musím uznat, pominu-li všechny ty aktuální divnookolnosti, jakože pominu, že letošní zima byla nádherná. Tolik zimní krásy jsem už dlouho nezažila. Díky tomu si tentokrát užívám i to, co mi jindy touhle dobou už naprosto leze krkem. Rozbahněné cesty, potůčky tajícího sněhu, loňskou trávu uhlazenou závějemi... Zemi svlečenou z bílé košile. Nahou, syrovou, než si oděje nový šat. Lechtám hlaďounké pupeny jívy... Mají přesně takovou srst jako ta naše kočička doma. Pod zbytky sněhu jako drahokamy hledám první sněženky. Přiznávám, že hned první den oblevy jsem spěchala na obvyklé místo, jestli už tam nějaká nebude. A byla! A o týden později už celý chumel... Ahoj, jaro! Buď prosím tak vlídné a divotvorné jako zima. Moc to všichni potřebujeme...












4 komentáře:

  1. Peti moje zlata, děkuji děkuji děkuji. Nádherné pohlazení����������
    Vše dobré přeji a vyprosuji
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se děje, já to jen lapám a posílám dál...;-) Děkuji! P.

      Vymazat
  2. Aha, tak smajlíky to nebere, proto ty otazníky, netušila jsem.momlouvam se. Je to maskovaný vděk, srdíčka a kytičky. B.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!