Klubko něžných marnivostí

pátek 9. října 2020

Tak jsem trochu utrácela... Ale opravdu jen za věci, které potřebuju (ehm...), a Vánoce taky nikdo zrušit nemůže, kdyby já nevím co... Že jo... Že jo...?

Bylo mi líto, když jsem se dozvěděla, že můj milovaný diář Koloběh mě příštím rokem už provázet nebude, protože se výtvarnice Lucie Čapková chce věnovat i jiným aktivitám... Chápu. Ono vytvořit diář je fakt zápřah, a táhnout to takhle několik let, to jednoho omrzí... Naštěstí jiná moje top star tvůrkyně, Dana Lindenthalová, diář vydala, a jeden jsem si stihla ulovit, juch! 

Dobře, přiznávám, že akvarel od Miriam Kostkové jsem akutně zrovna nepotřebovala, zato jsem po něm toužila už mnoho let... Ta její něžná krása dokonale brnká na struny mojí duše. Navíc mi ho předala osobně při setkání na Soláni, a bylo to, ještě i s Martinkou, moc krásné odpoledne. Těšim na příště!

Zajímavé je, že vždycky, když si řeknu, že si vytvořím něco pro sebe, tak to skončí nějakou malouvanou bedničkou. Tentokrát na barvy. Nějak mě ten chaos vykukujících plechovek a tub přestal bavit, tak jsem ho usměrnila dřevěnou krabicí a víkem. Asi to bude chtít ještě jednu... Protože barev a schovek není nikdy dost.

Stejným stylem jsem nadekorovala i poslední okenici, která ještě čekala na svou chvíli. Ta může být vaše. 36 x 42 cm. Akryl, přelakováno, naťuknutý háček k zavěšení. Nezaskleno. Cena 600 Kč. Ráda podám podrobnější info, případně pošlu další fotky...

Ema mamisu znáte? Řekla bych, že asi jo... Dělají nádhernou keramiku. Když jsem u nich na profilu uviděla kolekci porcelánových naušnic, moje marnivá duše nedokázala odolat. A když už jsem platila poštovné, přihodila jsem do košíku i hrneček... Zatím nevím, jestli zůstane oboje u mě, nebo někoho podaruju, každopádně jsem tuhle krásnou tvorbu podpořila moc ráda.

Knížka Apolenka z modrotisku je tak nádherná, ale tak! Prodává se v Hodoníně v galerii, kde k ní probíhá výstava... Na tu nevím, jestli se mi do konce listopadu podaří dostat, takže kamarádka byla tak hodná, že mi zde knížečky koupila a poslala... Snad budou k dostání i někde v knihkupectvích. 

Do klubka celých těch krásných něžných marnivostí mi zapadají i nové grafiky Domovy I. a Domovy II. Na papíře jsou... Ach... Motiv velikostně odpovídá formátu A4, ale má kolem sebe široký bílý okraj, aby šel umístit do velikosti rámu až SRA3. Moc jim to sluší třeba v těchto jednoduchých rámech z Ikei. Cena je 600 Kč za jeden kus. Jsou signovány a číslovány. Momentálně mám k dispozici od obou motivů tři vytištěné kusy.  Ráda bych vysvětlila rozdíl mezi plakátem a grafikou, aspoň jak ho vnímám já. Grafika se tiskne v omezeném nízkém nákladu, který určí autor, kdežto plakát se tiskne mnohočetně víckrát, a často není podepsaný a číslovaný. Grafika se tradičně tiskla z nějaké matrice, předlohy, která se po vytvoření všech žádaných kusů zničila. I já mám v plánu, že až natisknu zamýšlený náklad patnácti kusů, předlohu prostě smažu... (To platí rovněž pro Malé zázraky.) Nějak mi tento systém několika unikátních kusů vyhovuje momentálně více než velkonákladové plakáty...









4 komentáře:

  1. Něžné marnivosti ! To je krásné slovní spojení.... A když je doplněné Tvými fotkami a větičkami je z toho moc příjemný příspěvek. Mně se fakt u Tebe moc líbí.
    Klidné dny!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji. Že se Ti u mě líbí a že si vždycky najdeš čas napsat mi něco milého. Zpětná vazba na blog se ke mně sice dostává různými cestami, ale ta v podobě komentářů mi někdy dost chybí. Takže opravdu děkuji. P.

      Smazat
  2. Milá Petro, čtu Vaše stránky pravidelně(i opakovaně),komentuji zřídka..:-) Vy sama jste o vydání Diáře neuvažovala? Bylo by skvělé mít diář od Oringle...Přeji hezké dny. Mirka K.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mirko, zdravím, nejste první, která se mě ptá na diář. Přichystat něco takového je velká dřina, časově náročná... Každopádně každý projekt má svůj čas, takže "nikdy neříkej nikdy"...:-) Děkuju za vzkaz, taky přeju krásné dny! P.

      Smazat

Děkuji za komentář!