Když jsem začínala s blogováním, tak trochu (hodně) jsem záviděla již zběhlým blogerkám, které byly osloveny různými společnostmi, aby se zapojily do kreativních výzev či soutěží. Rozumějte, zajímavými společnostmi, které nabízí věci, které bych si klidně pořídila a s klidným svědomím doporučila. A když se mi něco podobného před pár týdny konečně stalo, s díky jsme odmítla, že mám teď nabitý program. Jak se nám v životě mění priority, že... Pak mi to ale začalo být kapku líto. Něco jsem si kdysi přála, a byť to teď už třeba není úplně aktuální, přání se mi splnilo, a já za to chci být vděčná. Takže jsem výzvu od Biano.cz přijala a dopřála si dnes dopoledne relax u listování hezkými věcmi... Bytový design vždycky byl a bude můj velký "kůň".

Žijeme v panelovém domě. Mám náš byt ráda. Je to domov, po kterém jsem vždycky toužila. Místo, kde se cítím v bezpečí. Vykouzlit z bytu v paneláku nestísněný a osobitý prostor znamená, že každý kousek nábytku musít mít svou funkci, často i dvojí či trojí. Třeba zrovna křeslo je něco, co už se k nám prostě nevejde. Proto kdybych zařizovala svůj vysněný dům, přála bych si vzdušnost, rozlet a solitérní kousky nábytku. Kousky, které nemusí lícovat s rohem nebo plnit úložnou či přespávací funkci, které mají být "jen" krásné a pohodlné. Esteticky žádné revoluce. Můj styl a vkus se příliš nemění. Podlaha ze světlého dřeva, bílé zdi, jen jedna hodně tmavá, modrá nebo šedá, a právě ta pokrytá skrumáží obrazů, fotek a plakátů. A pak už jen výhled do zahrady, velká knihovna, nejlépe přes celou stěnu, a pár krásných a pohodlných kusů sedacího nábytku...

Vy víte, že mám ráda, když se starým věcem vdechne nový život. Dvě křesla by proto byla, úplně to vidím, repasovaný Halabala. Bílé područky, potah s výrazným kontrastním vzorem, nejspíš různě velké puntíky, možná jiný zajímavý geometrický dekor. Aby krása těchto ikonických kousků vynikla, chtělo by to k nim postavit něco odlehčeného, moderního. Na Biano.cz mě zaujalo TOTO křeslo, které vypsaným požadavkům stylově přesně odpovídá. Další dvě místa k sezení by zajistila sedačka od Mazzini Sofas. Ačkoliv bych si v domě chtěla dopřát především přírodní poctivé materiály, dřevo, kámen, sklo, a podobně, výjimku bych možná udělala u koberce. Ač syntetický, barevností a vzorem připomínajícím chaos na paletě, je jakoby stvořený přímo pro mě. Pořádná váza na luční pugéty by neměla chybět. Kameninová od Kahler Design se mi vždycky líbila. Stejně tak porcelánový hrnek stejné značky, jelikož duo "kytka a kafe" je pro mě odjakživa symbolem domácí pohody. Na lněné povlečení si zatím střádám do prasátka, závdavek v podobě dekoračních polštářů by mohl být fajn.

P.S.: Grafiky z cyklu Malé zázraky jste asi poznali, a mou oblíbenou husí fotografii nejspíš taky...