V pátek jsme zavedli nový způsob procházení. "Od okýnka k okýnku." To by člověk nevěřil, kolik se dá na oblíbené trase stihnout zmrzlinek a káviček a tak... Ovšem v sobotu jsme vylezli na Smrk, druhou nejvyšší horu Beskyd, kde žádné okýnko není. Protože tam není ani hospoda... A proto tam nikdy nebyla ani noha. Což se očividně změnilo, protože jsme potkali půlku severní Moravy...
Pamatujete na Co se děje v trávě? Já jsem to milovala. Hlavně Termita...
Rebarbora od Barbory.
Květnový sněhulák. V zimě nebylo moc z čeho, že jo... Mimochodem, Sněhuláka jsem dostala k Vánocům. Přiznávám, že se asi k Nesbøvým hltačům úplně nepřidám. Peter May mě oslovil více, to asi že jsem zrovna napoprvé sáhla po knihách z prostředí drsných skotských ostrovů, které mě odjakživa lákají... A když už jsme u těch Peterů. Co vy a Peter Grant? Dočetla jsem právě fantasy sérii "Řeky Londýna" od Bena Aaronovitche... A bude se mi stýskat...
Beskydy jsou krásné! Peti, vzpomínám si, že sis pořizovala nový foťák a že jsi s ním spokojená - dáš mi tip, prosí? Už dosluhuje ten můj malý milý kompakt a začíná být čas se po něčem podívat. Já fotím hlavně u nás v Podyjí (a jsem na IG jako @podyji). Díky.
OdpovědětVymazatNechala jsem technický výběr na manželovi. Díval se hlavně na dobrou světelnost. Nakonec jsme vybrali Panasonic Lumix DMC-LX100. Možná je na mě až moc chytrý:-). Očividně má spousty funkcí, které se ani snad nenaučím ovládat... Každopádně snímky dělá skvělé! P.
Vymazat