Nešijete roušky, nejste lékaři, cítíte se nevyužití? Najednou se vám sesypaly vaše plány a vy přešlapujete bezradně na místě? Tak zaprvé, zastavte. Fakt. Zpomalte. Opravdu nemusíte pokračovat v běsnění i doma. A víte, že i při tom zastavení, můžeme momentálně udělat i my velmi moc pro celý svět?
... Začněme se mít rádi a zapracujme na sebelásce a sebevědomí. Bojíte se? To teď asi každý. Kdo si ale zdravě věří, ten to všechno zvládne. Řekněte si to nahlas a opakovaně: "Já to zvládnu!" Svět potřebuje schopné a nebojácné lidi. Budeme prošlapávat nové cesty...
... Bojíte se nemoci? Znova si řekněte: "Já to zvládnu!" Baštěte dobré jídlo, cvičte, dopujte se vitamíny, ať máte sílu bojovat. Máte strach o své blízké? Věřte jim, že to zvládnout taky. Když mi vloni bylo moc těžko, kamarádka mi řekla: "Já se o Tebe vůbec nebojím, Peti, Ty jsi totiž silná, Ty to zvládneš." Nesmírně mě to povzbudilo a posílilo...
... Buďme vděční. Zkuste si pustit třeba nějaký dokument o holocaustu. Trochu terapie šokem... Ale... Teče vám voda z kohoutku? Máte co jíst? Máte kde spát? Filmy běží? Net běží? Asi chápete...
... Najděme si v tom, co se děje, smysl. Naučme se věřit běhu věcí a nebojovat proti situacím, které ovlivnit nemůžeme. Objevuje se spousta úvah o tom, že je to lekce od přírody, že budeme-li pokračovat tak, jak jsme nyní fungovali, dá nám to pěkně vyžrat... A já tomu věřím...
... Změňme směr. Nejde to do dálky? Pojďme tedy do nitra. Propátrejme zastřené kouty svojí duše, provětrejme je, buďme k sobě upřímní. Být sám se sebou a se svými myšlenkami je někdy fuška... Netlačte v autoterapii na pilu, na všechno je opravdu dost času... Vypnout mysl je potřeba, i kdyby to mělo být u stupidního filmu...
... Buďme laskaví. K sobě i ostatním. Pišme milé komentáře, chvalme, hledejme hezké a pozitivní věci... Kamarádka mi nedávno poslala kočičí vtip pro lepší náladu, který mě rozesmál nahlas. Jen tak, že na mě myslí... Moc mi to pomohlo...
... Prostě odpočívejme. Může (a taky nemusí) nastat situace, kdy budeme potřebovat hodně sil, tak proč je teď plýtvat na panikaření...
... Potřebujete přece jen "něco dělat" pro zachování duševního zdraví? Převezměte iniciativu. Pamatuju si, jak pro mě na začátku podnikání bylo těžké nedostávat úkoly a podněty z venčí. Máte možnost vzít věci do vlastních rukou...
Když zapracujeme na sobě, pomůžeme tím každému. Předvčerejšem mi přišla zakázka. Cítila jsem se šťastná, že další člověk věří mé práci, a pustila jsem si online koncert a ráda poslala dobrovolné vstupné, koncert potěšil další lidi, a už to jede... Pochvalte někoho za cokoliv, bude mu hezky u srdce, a bude chválit dál... No, a tak by to mělo fungovat furt, ne jen nyní...
P.S.: Rodičové milí... Strašně nerada dávám nevyžádané rady. A už to slyším: "To se Ti to kecá, když nemáš děcka..." Ale tak, vy je máte, a to je přece velký dar, ne? Važte si ho. A chcete-li, přijměte prosím pohled zvenčí vaší "domácí apokalypsy", bez předem založených rukou a "ale" na jazyku. Máte doma bordel? Příležitost rozdělit úkoly a naučit se novému chodu domácnosti pro všechny. Vymezit si prostor pro sebe a neotročit. Slevit z perfekcionismu. Dětem ruky neupadnout, když se zapojí do úklidu a vaření. A vy si opravdu můžete sednou a odpočinout, fakt! Kvanta úkolů ze školy? Příležitost popřemýšlet nad tím, co se vaše děti učí. Věřte mi, že moudří učitelé nad tím přemýšlí zrovna tak, co je a co není důležité. Taky byli v šoku a měli pocit, že musí dále jet jak křeččci v kolečku... Nemusí, ani vy nemusíte. "Cvičení 25/2 jsme nezvládli, ale Terezka se naučila chystat snídani pro rodinu." Teď rozhodujete vy. Pošlete pančitelce fotku, bude dojatá a nadšená. Větší děti mají možnost naučit se učit pro sebe, nikoliv pro školu...
Stejně jako Vaše obrázky se mi líbí i Vaše názory. Důležité je nepropadat strachu a radovat se i z maličkostí. Dnes ráno mě potěšila veverka přeskakující ze stromu na strom, odpoledne mi udělal radost datel a na FB kratičkým koncertem na přání pianista Matyáš Novák. Přeji Vám klidný večer.
OdpovědětVymazatDíky za souznění a kéž k vám takových milých radostí proudí stále dost! P.
VymazatDěkuji Oringličko za tvá slova povzbuzení .
OdpovědětVymazatAničko, rádo se stalo. Musíme se vzájemně podporovat a držet...;-) P.
VymazatKrásně dokážeš říct, co cítím, pusinko! Ať se ti daří! Máma
OdpovědětVymazatTobě taky, hlavně se opatruj! P.
VymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat