Rozloučení s foťákem

neděle 23. února 2020
No, tak když už to tu máme takové emotivní... Ještě jedno rozloučení... Pochopitelně, fotoaparát je věc, kterou lze nahradit. Pro mě byl můj foťák ale takřka třetí rukou, okem i druhým srdcem. Od té doby, co cvaknul naposledy, si připadám naprosto nekompletní. Foťák je věc, kterou potřebuju pořád, dennodenně. Můj starý věrný společník mě provázel od roku 2011, a byl opravdu v každodenní permanenci. Provázel mě v okamžicích šťastných i smutných, stál u zrodu blogu, byl s námi na svatbě, na všech krásných dovolených, zachytil stovky momentek mých přátel i rodiny, dokumentoval všechnu mou práci... Tisíce a tisíce nafocených snímků. Díky němu jsem si vytříbila "oko" a naučila se na svět dívat jinak, hezčeji, pozorněji... Byl skvělým partnerem, který vyřešil vše po technické stránce, a já jsem mohla dokumentovat zcela bezstarostně a intuitivně. Poslední dva roky jsem si čím dál častěji posteskla, že se zřejmě blíží jeho konec, a bude to chtít nový přístroj. A i přes to jsem neustále dávala přednost jiným věcem, a na fotoaparát nějak nevybývalo. A i když se fakt držel, a snažil se mi dopřát co nejvíce času, před pár dny už byl prostě příliš unavený, a cvaknul naposledy... Červenooranžovorůžovomodrý západ slunce na starým ovocným sadem... Byl to týden velkých ztrát... A já teď, ačkoliv se mi to absolutně nehodí, si prostě musím vybrat a pořídit společníka nového...   











Máte-li rádi tento blog, moji práci i moje fotookamžiky, není nic jednoduššího, než podpořit mě v nákupu nového přístroje koupí něčeho z mého sortimentu, případně zadáním zakázkového úkolu. Děkuji všem milým duším, které mě takto podporují, a umožňují mi tak věnovat se všemu, co mě těší♥.

2 komentáře:

  1. Oringličko, Ty víš, že už dlouho toužím po tom = dopravit Ti starou školní lavici a dvě židle, ze kterých mi vykouzlíš tu nádheru, co dokázal Tvůj úžasný kámoš foťák zvěčnit viz výše:-) Škoda, že jsi tak daleko, ale přitom srdci tak blízko. Nějak to budu muset vymyslet:-):-):-) To bude moje zakázka pro Tebe:-) Ester z Olomouce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Esterko, budu se na ni moc těšit:-). Hele, a Ol. není zase tak daleko. Když jsem spěchala za dědou do nemocnice, jak jsem byla v tom šoku, zapomněla jsem se, a dojela skoro až do Olmiku... A za chvilku... A vyložit se dá i v Holešově, tam bych na tom stejně pravděpodobně pracovala v dílně:-). Moc děkuju za podporu, že na mě myslíš:-* P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!