Musela jsem si založit složku na fotky "Duben mix", protože cvakám pořád a všude, ale k souvislejšímu textu se nemůžu dokopat... A tak je na čase všechny ty snímky pěkně shrnout, aby nevlály jen někde na socsítích, protože i blog si je zaslouží... Rozhodly jsme se, já a moje momentálně nejbližší společnice rýmečka (jupí), že rezignujeme na zběsilé tempo uplynulých dní, a pěkně zpomalíme a uděláme si čas na roztřídění snímků na blog...
A když máme dneska zase po roce ten bezva den, "Modré pondělí", vezmeme to pěkně po mé oblíbené barevné linii... (Musím přiznat, že některé snímky jsou vlastně ještě březnové.)
Tak tohle je zatím zaručeně největší rodinný obraz, který jsem dělala. Zatím...
Nemůžu se vynadívat! Ještě z mandloňového sadu... Ale je to trnka teda...
Když jsem vloni prodávala triptych obrazů z výstavy Modré kočky, byla jsem nesmírně šťastná, protože pro každého tvůrce je obrovským zadostiučiněním, když je jeho práce kladně přijata publikem. Obrazy mi přinesly štěstí i posléze, a já díky nim mohla vytvořit i další originály na přání, takže paráda... Přiznávám ale, že s obrazem "Kočičí Múza" se mi loučilo těžko, už visel v naší domácí galerii, přijala jsem ho za svůj, a dala jsem ho z ruky jen proto, že mi noví majitelé byli supersympatičtí a aby byl triptych pohromadě. Nyní konečně přišel čas pro malou náplast. Do kočičího rámu jsem si udělala pro radost "Malou kočičí Múzu" a ta už mi zůstane, tu nedám...
Aršík známek vydaný na počest stých narozenin cestovatele Miroslava Zikmunda je výtvarně velmi vydařený, co říkáte? A třeba takhle se dá zpracovat do podoby obrazu... Bude viset vedle obrazů vytvořených ze známek vydaných v roce 2015 na počest sira Wintona...♥
Andílek pro synovce ke křtinám.
Židle budou k vidění na holešovském zámku...
A budou tam i tisky v repasovaných starých rámech.
Sestřenice Lenča a focení na "Větrné hůrce", ze kterého jsem si odvezla to "parádní" nachlazení. Jo, a taky jsme u mamky vyklidili celý sklep, ale to tak fotogenické nebylo.
Tomovi se konečně splnilo přání, a po cestě domů jsme se stavili u větrného mlýna v Partutovicích.
A po cestě jsme objevili i krásný lom...
Nic dalšího ze sebe už nevypotím. Kašlu na to. Ha ha, to je takový ten chřipkový humor...
Nádherné. Rodinný obraz, známky zapasované do obrazu, kočičí Múza, židle... Všechno!
OdpovědětVymazatKrásné dny,
Katka
Kači, děkuju moc...♥ P.
VymazatOringličko, po delší době ahoj:-) SUPER = vše, co tvoříš, ale musím Ti napsat, že v té čepici vypadáš úžasně. Ať se daří a krásné Velikonoce. Ester z Olomouce
OdpovědětVymazatAhój, Esterko:-), a díky moc:-*. To je baret, který jsem si pořídila v takovém kouzelném obchodě v Kroměříži, kde bych za parádu dokázala nechat majlant, kdyby to šlo...:-). Tak jsme si s mamkou pořídily aspoň baretky, ona šedý, já šedobéž:-). Krásné dny přeju! P.
Vymazat