Minulou neděli narostla Matyldě nečekaně na levé tváři obří boule. Jali jsme se zjišťovat, co se stalo, trápili jsme ji prohledáváním zoubků, a jestli si něco nepíchla do dásní... Na nic jsme nepřišli, a naštěstí jsme ani nepřišli o žádný prst... Kočka se ploužila bytem a pofňukávala. Ale úplně jinak, než jsme zvyklí. Matylda pořád něco "říká". Odpovídá nám, všechno komentuje, peskuje nás, když jí něco nevyhovuje (takže dost často...) Tohle bylo ale jiné, opravdu smutné naříkání. Postupně přestala i s tím, zalezla si do koutku, a to mi bylo jasné, že je zle. V pondělí ráno jsem se rozhodla nečekat na odpolední termín objednání na veterině, čapla trpící číču, a šla s ní k doktorovi hned. V ordinaci jsme si obě "užily" svoje. Matynka pochopitelně víc... Asi se o něco poranila a rána se jí zanítila. (Mám podezření, že mi "pomáhala" s motáním věnců intenzivněji než obvykle...) Paní doktorka ji obří bouli musela propíchnout a vyčistit, což byla podle koččina řevu asi dost nepředstavitelná bolest... Uff. Paní, co čekala ve vedlejší propojené ordinaci s pejskem, se malém rozbrečela taky, a já jsem se teda složila až doma. Chvilku to trvalo, ale úleva byla znatelná. Jen jsem musela ještě chvilku uklízet loužičky krve z ranky všude po bytě a přestat se klepat... Pak jsme si návštěvu zopákly ještě i v úterý a ve středu, naštěstí už bez takových dramat. Matylda při vteřinové aplikaci antibiotik řvala, jako bychom ji vraždili, to jo, ale už svým obvyklým způsobem, takže mi bylo jasné, že to nejhorší máme za sebou... Uff...
Krom toho jsem dělala ještě i nemocničního "taxikáře", ať už kvůli událostem radostným, na návštěvu za čerstvě vylíhnutým synovcem, a nebo událostem plánovaným, aby se muž konečně zbavil drátů v ruce.. Zkrátka, rozlítaný týden, plný silných emocí z celého spektra, mojí pracovní morálce příliš neprospěl. Rozjet nové projekty a plnit plány v takových podmínkách nezvládám. Příští týden bude asi dost krušný, protože budu dohánět, co se dá... Kamarádka teda tvrdí, že bych měla být stresovaná častěj, "jen ji nechte, ať se bojí", protože jako reakce na koččinu úlevu ze mě vypadly tyhle dva akvarely, které se jí líbí, ale já bych se i obešla... Obrázky se jmenují "Kočička květinářka" a "Kočičárna". Modrá květinová kočka už je prodaná, ale barevná malba je ještě free. (Velikost celého obrázku je 23,5 x 29,5 cm. Malba je na ručním papíře, podlepená černým kartonem. Dřevěný rámeček natřený bílou a stříbrnou akrylkou. Zaskleno antireflexním sklem. Cena 950 Kč včetně rámečku + poštovné). Hani, Dášo, jak vidíte, věci darované poctivě zužitkovávám. (Hanči díky za rámečky a Dashi za ruční papír...)
Hlavně to zdravíčko potřebujeme, že jo, a pak i všechny zakázky budou, fakt...
My máme tento rok po operácii Mojžiška, už druhýkrát mu odstraňovali bujnenie tkaniva pod kožou, ale to nebolo tak hrozné, ako keď nám skoro zomrel na močové kamene, prišla som na to ja, plakal a prosil očami, od odstránenia má špeciálne dosť drahé granule.
OdpovědětVymazatNo, a túto zimu sme prijali a sterilizovali a ošetrili túlavú mačku, býva u nás v kotolni a ešte sme vyliečili a zazimovali psíka z útulku, ktorému padla adopcia a ostal u nás.
Momentálne ,,pasieme,, troch psov, majú zadaný výcvik, chystáme agility, máme dve mačky a jedno dieťa v OČR
doma a jedno raz za mesiac.
A to som len františkánsky scitlivená na Božie stvorenia:-)
Nech je už dobre!
PS: Mačica je veľmi vydarená!
VymazatAlenko, ať je už i u vás dobře, v tom domě plném lidí a zvířat...;-) P.
VymazatMilá Petro, když jste o bolesti vaší micinky psala na facebooku, bylo to v době, kdy já jsem oplakávala svého kocourka, kterého po banálním ošetření zubního kamene potkala nikým neočekávaná, ale bohužel smrtelně vážná komplikace. Té nepomohli specialisti u nás, na klinice v Hradci Králové ani v Praze. V tu chvíli, když člověk ví, že je v jeho rukou, co s nemocným zvířecím miláčkem udělá, je naprosto samozřejmé, že prostě jedete na maximum a využíváte všech možných i nemožných variant, jak ho zachránit. Jsem moc ráda, že alespoň u vás k návratu do plnohodnotného života došlo a že Matyldě je zase dobře. Díky Bohu ♥
OdpovědětVymazatTo je mi moc líto...:-( Jsem nesmírně vděčná, že je Maty v pořádku, bylo mi úzko. Soucítím s vámi! Snad si vás brzy najde nová kočičí láska, která bolest trochu poléčí...♥ P.
Vymazat