Morana a Vesna

sobota 16. února 2019
Když Tom odjížděl na měsíc pryč, nachystala jsem si obřadně plátno a barvy, abych v nich našla útěchu, až mi bude nejsmutněji. A dny plynuly, a já jsem se k němu vůbec nedostala. Soustředila jsem se na své Malé zázraky a snažila se věnovat slíbeným zakázkám. Co si budeme povídat, v tyto přejarní dny ze mě tvůrčí ani životní energie zrovna nepřekypuje. Snažím se jíst hodně ovoce a zeleniny, dost spát, chodit ven, a moc se těším, až příroda sama procitne, a já se začnu ládovat svěžími zelenými lístky a slunečním svitem. Tento víkend bude zřejmě lahodným příslibem... Ale zpět k obrazu. Už to vypadalo, že ten svůj oltáříček zase rozeberu a plátno schovám zpět do skříně. A pak mužovi prodloužili lázně o tři týdny. Hrklo ve mně. Místo do skříně putoval obraz do obýváku na stůl, abych ho měla pořád na očích.

Celý motiv vznikal pro mě dost neobvykle. Většinou pracuju tak, že si nápad vystavím v hlavě, a pak nechám ruku, aby ho zhmotnila. Tady jsem žádný koncept neměla. Nechala jsem celou tvorbu tak nějak plynout. Dělala jsem něco úplně jiného, a pak mě plátno prostě najednou přitáhlo, a chtělo, abych kousek namalovala. Někdy na deset minut, jindy na pár hodin. Přidávala jsem tahy štětcem, vrstvy barev, až se vylouply tyhle dvě bohyně. Morana a Vesna. Včera v noci jsem jim znova udělala oltáříček. Bylo to trochu děsivé, dívat se jim do očí, fantazie pracovala na plné obrátky. Ve dne vypadají mnohem přívětivěji, ale síla z nich sálá pořád. Skoro mám chuť podat jim ruku a nechat se provádět jejich mýtickým světem. To mezi nimi, mezi Moranou a Vesnou, to teď právě prožíváme. Předjaří. Dny, kdy je na čase začít se klubat ze zimní skořápky odpočinku, sbírat síly a připravit se, až propukne jarní zázrak. Tak mě napadá, že bych si mohla vyset řeřichu a nechat naklíčit nějaké křupání, ať tu zimní lenost zase o kousek zaženu...






10 komentářů:

  1. Za světla vypadají přívětivěji, ale stejně z nich trochu mrazí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, mrazí...:-) Sama nevím, jak jsem to tam dostala...:-) P.

      Vymazat
  2. Sú naaadherne! Mne sa páčia take podsvietené, sú mystické, priťahujú oko i myseľ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že přesně tohle vyzařují. ♥ P.

      Vymazat
    2. Podsvětní, to je výstižné, ano!

      Vymazat
    3. Myslím, že Mária myslela spíš "podsvícené", ale je to hezká hříčka. Ačkoliv já bych byla spíš pro "mimosvětní", to "pod" má pro mě negativní nádech... P.

      Vymazat
  3. Peti,tak to je nadherný obraz...líbí se mi víc za tmy..vůbec mi nepřijde děsivý.. spíš naopak:-)B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barčo, asi zrovna působí tak, jak se člověk cítí, co prožívá, možná...:-) Děkuju moc! P.

      Vymazat
  4. To by se mi asi nespalo dobře, mít ten obraz vystavený blízko postele. Je to příliš působivé.

    Připomnělo mi to pohádku o Květušce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pohádku o Květušce neznám, musím napravit. V ložnici by obecně neměla být jiná zobrazení než osob, které ji obývají, prý... Já bych je viděla v nějaké meditační místnosti. Jako most do zahloubání. Nebo třeba někde v nějaké prostornější chodbě. "Bacha, jsme pod dohledem, nic zlého nám neudělej." Strážkyně obydlí... P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!