Malé zázraky III.

čtvrtek 31. ledna 2019
Hotovo!
Cyklus "Malé zázraky" je kompletní...

Příští týden mě ještě čeká příprava jednotlivých listů, nadepsání měsíců rukou, očíslování dnů... Rozložení stránek už mám vymyšleno, formát jsem stanovila A3. A pak hurá do tiskárny se zkušebním tiskem... Na pracovní stůl se mi derou už i jiné barvy, motivy, vaše přání a zadání... A i když se mi z laskavého světa Malých zázraků vykukovat moc nechce, byla by škoda nepostavit se novým výzvám a neobjevit nové obzory... Je to jako v životě... 

Díky, ledne. Věnovat se celý měsíc vlastní tvorbě, a na konci stanout s ilustracemi, na které jsem opravdu hrdá, to je můj soukromý malý zázrak... Asi už jste pochopili, že to slovo "malý" má nad sebou celou dobu pomyslné uvozovky, že jo? Prožíváte někdy pocit, kdy si sami sobě řeknete, po dobře odvedené práci: "Ty vole, seš fakt dobrá/dobrý."? 

Červencový den u řeky. Koupaliště mě neberou, zato živou vodu zbožňuju. A když to nejde, a nemůžu být u moře či oceánu, dokážu ocenit i řeku nebo jezero. Máme tady jedno kouzelné místo u Morávky, které se pro mě stalo symbolem prázdnin. Divoké jahody k mlsání, břehy porostlé dobromyslem a mátou, pokaždé si odvážím obří kytici... A už jsem vám vyprávěla, že před každým koupáním musím prošlapat dno, jestli tam není schovaná nějaká mrtvola? Toho se bojí kamarádka... Já se bojím spíš vodníků a jiných příšerek. Ovšem, jestli jsou vodníci jako Dan Bárta v Kytici nebo Karel Dobrý v Hastrmanovi, možná se nebojím až tak moc... Moci se na chvíli stát součástí toho prazvláštního vodního světa, aspoň na malou chvilinku, než dojde vzduch při potápění, to je zázrak. A mít se s kým plavit na společné loďce, a přestát všechny nástrahy a nebezpečenství, to je taky zázrak...


Srpnová plevelná kytice. Ono je vlastně jedno, jestli květnová, srpnová nebo třeba i říjnová. Každá divoká kytice je zázrak. Při sbírání křehké krásy na mezích a loukách začnete svět vnímat jinak. Něžněji, pozorněji, hlouběji. A s každým dotykem živoucí zeleně do vás přejde neskutečné množství energie od matky Země... S pokorou přijímat dary přírody a radovat se z nich, to je zázrak.



Říjnová plná spižírna pro všechny šťastné křečky. Zavařovat, zpracovávat, uchovávat. Jaro, léto i podzim do skleniček. Tak přesně taková hospodyně já bohužel nejsem, ale opravdu moc obdivuju ty, kteří mají na policích srovnané marmelády s kloboučky, voňavé likéry, kyselé okurky a čajové bylinkové směsi na nachlazení a kašel. Taková úhledně srovnaná spižírna je pro mě jedním ze symbolů domácího štěstí. Jestli já nakonec taky nebudu křeček. Mít zásoby všeho důlěžitého na horší časy, to je zázrak.

Děkuju moc všem za dosavadní milé ohlasy. Prožívat štěstí z dobře odvedené práce je nádhera, ale když ho s vámi navíc ještě někdo sdílí, tak to je pecka, přátelé... 


6 komentářů:

  1. Nádhera! Červenec, srpen... úžasný projekt. Máš nádhernou "práci", ze všeho je cítit láska a život. Ať se i dál daří!
    Zdravím Tebe i Matyldu :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kači, děkuju moc za milá slova! Věřím, že kalendář přinese radost i lásku ke spoustě lidem.P.

      Smazat
  2. Dobrý den, milá Petro! Když má někdo dar skloubit krásné slovo s nádhernou ilustrací a doplní to osobními fotkami,které dokáží zachytit okamžiky štěstí, tak to je opravdový zázrak.Moc Vám fandím, krásná práce....Mirka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ach, Mirko, děkuju za Vaše slova, velmi si jich vážím. P.

      Smazat
  3. Osobní. To je to,co charakterizuje tvou práci.... Ivča

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc těší, že nepůsobí anonymně a odcizeně. Děkuju!P.

      Smazat

Děkuji za komentář!