Jakmile se upečou a nazdobí perníky, je to tu... Zahajujeme jimi advent. Na pečení moc nejsem, ale perníčky musí být. Teda, nemusí, ale chci, aby byly. Tím víc, že je děti v mém okolí mají rády. Já je nemlsám, ale zdobím jimi stromeček, věnce, dárky... Krásně provoní byt. A pečivý a zdobivý víkend u mamky je pro mě malá svátost... Ve dvou se to lépe... však to znáte... U něčeho rukodělného a tvořivého se prostě nejlíp povídá.
Ve volných chvilkách jsem od pečení "odpočívala" u motání věnců. Tvořila jsem sadu věnců na přání, jeden na stůl, druhý na dveře, a zvládla jsem i nějaké navíc na středeční akci. No, trvá to, když každý věnec motám od základu a všechen materiál sbírám nebo vytvářím... Chtěla jsem jich stihnout mnohem více, bude jich muset stačit jen pár, ovšem s láskou uvitých...
P.S.: Než jsem se dostala k tomu text dopsat a odkliknout, najednou je pondělní večer... Ach, tohle období bývá prostě hektické. Dokonce i ta nachlazenina se raději nějak vytratila, protože jsem na ni neměla čas. (Zlehčuju to, dva týdny jsem bojovala, to už se mi dlouho nestalo...) Jsem unavená, ale víte co? Moc hezky unavená, úplně jinak, než jsem bývala kdysi...
Věnce jsou nádherné... a perníčky jsou u nás taky "startovní". Jen nemám tolik trpělivosti se zdobením :)
OdpovědětVymazatK.
Kači, co se týká pečení, tak startovní a kolikrát i poslední:-D Mě na tom totiž nejvíc baví práve to zdobení, pečení samotné už tak moc ne...:-). Děkuju moc! P.
VymazatKrásné věnečky! šikovná :o)
OdpovědětVymazatIvi, děkuju moc:-* P.
Vymazat