Když nemůžeš...

čtvrtek 29. listopadu 2018
...tak zpomal, klidně se úplně zastav, vydechni, udělej pro sebe něco hezkého a milého, a pak můžeš vesele pokračovat. Takové to heslo: "Když nemůžeš, přidej!" mě vždycky dost znervózňovalo... Chápu, že jsou lidé, které hecování baví a žene k větší výkonnosti, především v oblasti sportovní, já to tak nemám ale ani právě při sportu. Jakmile mě někdo začne tlačit na sílu, zaseknu se, a je zle. Tom by mohl vyprávět, kolikrát mě našel v půli kopce zuřící a plačící, kolo mrštěné v pangejtu... Když mi ale nabídnete příjemné povídání, pravidelné pauzy, a možnost kochat se krásou krajiny a občas sebrat nějakou tu šišku nebo větvičku, to já vám ujdu kilometrů, kolik budete chtít... Na závody mě zkrátka raději neberte...

Když jsem si před dvěma týdny představila, jaký nápor mě čeká, místo hecování jsem si rozepsala činnosti, zda je vůbec reálné to všechno zvládnout, každý dílčí krok jsem se snažila vykonat s radostí a bez stěžování, a slíbila si, že až to všechno zvládnu, udělám si volný čtvrtek a pátek. Zvládla jsem to, jupíjou, a tak mám dneska volný den... Asi mi jde to odpočívání dost dobře, protože je cca 10 dopoledne, a já jsem zatím stihla jen dva čaje, ustlat postel a posnídat... (A tenhle příspěvek píšu už od sedmi, tudíž rychlostí jedna věta za deset minut...)

Tak jo, máme tady jedenáctou, a já po dlouhém příjemném zírání do blba ťukám další řádky. Včera jsem byla na druhé letošní akci, příjemně komorní a klidné. Mám jeden zvláštní poznatek. Věnce, které dřívě někomu na internetu káply do noty, se neprodaly. Oběma dámám jsem prve napsala, že nechci jet na akci s prázdnou, a nevím, jak je to možné, všechny ostatní se v Písmodílně udaly, jen ty dva chtěné prostě zůstaly... Asi bych si z toho měla vzít ponaučení, že když si někdo něco vyhlídne, nemám kolem toho dělat cavyky...

Taky bych chtěla nadhodit "farplán" do Vánoc. Na poště to začíná být k nesnesení už teď, a už teď se dodací doba značně protahuje... Máte-li zájem o nějaké zboží, objednejte a zaplaťte prosím do 5. prosince, potom už si nejsem jistá, zda můžu zaručit dodání do svátků. Nejsou to plané řeči, dodávání před Vánoci bývá fakt sázka do loterie. Jedna várka je na místě druhý den, a další se toulá dva týdny... Objednané zásilky vám pošlu samozřejmě i posléze, ale víc jak jednou týdně, a to v pondělí 10. a 17. mě na poštu nikdo nedostane, na to jsem příliš trop na nervy. Od 6. do 9. prosince o mě nikdo neuslyší, budu se toulat po Jeseníkách a válet se ve vířivce... Osobně si budete moci koupit přání a plakáty v sobotu 15. prosince na Nekonvenčním vánočním jarmarku v Ostravě. Zakázky až do konce roku bohužel nepřijímám, ale moc se těším na vaše zadání na leden a únor, a tak dále... 

No, a najednou je večer, a já už jsem se k dalšímu psaní nedostala. Tak dneska prostě stačí, a já se zase brzy ozvu. Ono je to odpočívání strašně časově náročný...

Hrnečky TADY.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář!