Tak naše aklimatizace na domovinu proběhla poněkud dramatičtěji, než bychom si přáli... Muž se včera rozhodl využít krásného podzimního dne, a vyrazit s kamarády na cykloprojížďku, u které mu někdo (já) nebude co kilometr nadávat, že už nemůže a že dál nechce. Já jsem si doma zatím udělala nedělní pohodičku. Znáte to, zapnout pračku, zapnout myčku, udělat si kafe, pustit si poslední díly seriálů, které mi přes dovču utekly, a dokončit obraz, který jsem začala už před odjezdem, a teď po návratu jsem na něm průběžně pracovala.
Před odjezdem jsem si chtěla udělat dva dny volno už doma, ale tak jsem se těšila na moře, že ze mě obraz prostě vybublal, a já jsem musela sednou k papíru a kreslit. Královna všech moří... Žena Poseidonova... Malá mořská víla... Fotku rozpracovaného obrazu jsem publikovala, a ani jsem se nenadechla, a už mi psala zájemkyně, že ji obraz "zasáhl" do srdce, a že si ho rovnou zamlouvá. Tak takhle hladce kdyby to šlo vždycky... Po návratu jsem všechny ty chobotnice, olihně, rejnoky, dorády, makrely, ježíky a ostatní líbezné potvůrky doplnila o pár dalších, kresbu obtáhla, zvýraznila, a dobarvila akvarelem. V rámu ze starých prken jí to sluší, co říkáte? (Ležel mi to zbytečně ve skříni několik let, protože byl připravený na plátno, a malbu já moc nedělám. A pak mě "osvítilo", a nechala jsem si do něho prostě udělat sklo. Úplně jednoduché řešení, ale někdy to fakt trvá, než se k němu člověk dopracuje...) Pochvalovala jsem si, jak jsem pěkně vplula do pracovního režimu, a nemusela od moře skákat rovnou k vánočním motivům... A pak telefon.
Peti, přijeď pro mě, sletěl jsem z kola, mám něco s rukou. Ach jo. Do auta, navigace, a hledat, kde se to ten můj milý vysekal. Za hoďku jsem byla u něho, naložila ho a tradá do nemocnice. Mysleli jsme, že vyhozený loket nebo tak něco, ale pan doktor na úrazovce nás rychle vyvedl z omylu. Pěkně do postele, pane Řeho, a počkat si na operaci, je to zlomené. Ach jo. Helma naštěstí zafungovala, bez ní nikdy nejezdíme, jinak by byla místo ní prasklá mužova hlava, a to si ani nechci představovat. Takže si můj drahý "lehce" prodlouží "dovolenou". Doufám, že už si ho dneska budu moc odvézt domů...On věděl, proč mě před šesti lety doslova donutil udělat si řidičák. Bylo by to všechno mnohem složitější, kdybych neřídila, a takhle jsem to zvládla tak nějak sama. Držte nám palce, když už se to ta hloupě semlelo, aby léčení probíhalo bez komplikací...
Peti mořské obrazy jsou nádherné, úplně z nich cítím dovolenou! Tomovi přeji brzké zotavení a hlavně bez komplikací! :-*
OdpovědětVymazatBlani, díky, snad bude brzy fit a bez bolesti, bobek můj...♥ A díky moc za pochvalu...♥ P.
Vymazat