Paličatá

úterý 19. června 2018
Víte, jak existují takové ty superženy, které umí vyměnit žárovky v autě, obložit koupelnu nebo vyvrtat díru do zdi? No, tak přesně k těm já nepatřím. Omlouvám se všem, kteří razí světonázor, že ženská = chlap a chlap = ženská, ale toho já asi nikdy důkazem nebudu. Jako jo, s chutí si dám vychlazené pivo a v mém šatníku nenajdete ani kousek růžové, ale s kutilstvím kamarádka nejsem. Tom by mohl vyprávět. On totiž zastává takovou tu manželskou filozofii: "Nemusíš mi to pořád připomínat, já to za rok/dva/tři udělám..." A tak když ho o něco poprosím, třikrát, pětkrát, a nic se neděje, pustím se do díla sama. 

(Tady musím udělat vsuvku, abych to neměla doma na talíři. Tom rozhodně není lenivý, nemakačenko ani nešikovný nekňuba. Jenom někdy nesouhlasí s mými zkrášlovacími projekty. Nechápu, že to ještě nepochopil. Že ačkoliv jsem mírná, všemilující a nehádavá povaha, tak když se rozhodnu, že TADY bude viset obraz, tak tam prostě viset bude, kdyby nevím co...)

Kde jsme to skončili? Jo, aha, že se pustím do díla sama... No, do "díla"... Moc to nechápu, myslím si, že mám ruce docela šikovné, když dokážou vytvořit, co dokážou, ale jakmile se mi do nich dostane kladívko a hřebík, je to všechno v pytli. Pravidelně při mém zásahu odpadavají kusy omítky a ve zdi vznikají hluboké krátery. 

Když jsem se vloni v listopadu rozhodla, že chci nad vstupními dveřmi květinovou dekoraci, s pochopením se to dle očekávání nesetkalo. Nakonec jsem ji pověsila, ale měla jsem co dělat, abych zakryla ty tři díry, které jsem při aplikaci na stěnu vytvořila. Říkala jsem si, že je větev docela univerzální, a že ji teda můžu nechat zdobit celý rok, poté, co se mě ale už třetí člověk, naposledy neteř, zeptal, proč máme pořád vánoční výzdobu, řekla jsem si, že je třeba se tomu postavit čelem. Nechala jsem si uříznou cedulku na míru, pomalovala ji, a poprosila Toma, aby ji na zeď přilepil, a zakryl tím ty tři díry. Hmmm, jak myslíte, že to dopadlo? "Nic se lepit nebude, protože by to pak dopadlo i s omítkou, atd., atd." Zatím jsem vyzkoušela tři lepidla. Na omítce ještě nejsem, ale řekla bych, že odpadne-li cedulka ještě tak třikrát, nebude k tomu daleko. To zase bude opravování... A víte co? Dobře mu tak, měl to hned odborně a šetrně udělat sám, že jo?

P.S.: Jsem tchánovi vážně vděčná, že mi přišel přivrtat háček na levitující květináč. Mám takové tušení, že kdyby se toho nechopil, měli bychom mezonetovou lodžii, ze které by ovšem sousedi nad námi asi nebyli úplně nadšení...


10 komentářů:

  1. :-) Dobře jsem se pobavila. Taky se u nás moje nápady nesetkávají s pozitivním ohlasem, trvá dlouho, než jsou realizovány a pak slyším: To jsem měl ale skvělý nápad!
    To je pak na jednu mezi oči (tři roky přemlouvání kvůli dvěma poličkám!)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš co ale nepochopím? Že všude jinde to jde, na chatě, u jedné mámy, u druhé mámy, nikde není nic problém, jenom doma je nějaká zóna odporu nebo co...:-) Každopádně mě škodolibě těší, že to tak není jen u nás...:-D P.

      Vymazat
  2. Naj, naj, naj výzdoba vstupu:-)
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, ahoj, Alenko :-* Děkuju!♥ Jenom ta potvora cedulka prostě pořád nedrží...:-) P.

      Vymazat
  3. :D Peti, asi na něj děláš "jen" oči kočky. Když něco (opravdu extrémně nutně a bezodkladně) potřebuješ, musíš udělat oči psa;) Jo a s těmi krátery ve zdi jsem na tom dost podobně :D Cedulka je parádní, ta tam prostě patří!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když já ty psí oči neumím, asi máme s kočkou společnou nepotlačitlenou hrdost...:-D Zavedu smlouvání! Teplá večeře - jeden obraz, vyžehlené košile - další obraz...:-D Díky, Veru! P.

      Vymazat
  4. Přesně jako u nás! Tři týdny si stěžuju, že mi něco "divně hučí" v autě, až mi nakonec zakáže jezdit, protože mám sjeté "cosi" a potřebuju nutně do servisu. Odchlípnutá lišta na schodu čekala snad pět měsíců, aby to pak bylo hotové za půl hoďky. No ale zas abych byla upřímná, já zas strašně nerada žehlím, tudíž u nás má psí oči Peťa, když potřebuje košili do práce :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marki, žehlení taky nesnáším, naštěstí má Tom košil tolik, že se stačí dokopat jednou za čas...:-) Velebím LČR a jejich fasovací systém oděvů:-D. Tak koukám, že je to všude stejný...:-). P.

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. No jo, nejsem v tom sama:-). P.S.: Opravdu bych potřebovala poradit nějaké dobré lepidlo, nebo nám s omítkou odpadne i kus zdi...:-D P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!