Uchované vzpomínky

čtvrtek 22. června 2017
Taky doma máte poličku "kdyby hořelo"? Zní to děsivě, a ani na takové hrůzy nemyslet, ale přece jen, občas přemýšlím, o které nenahraditelné věci bych přijít nechtěla... Tak nejprve by šla do kabely Matylda, to je jasný, ale hned za ní věci z této poličky. Alba, deníky, vzpomínky... Píšu vám o nich právě teď, protože jsem k narozeninám dostala jeden opravdu výjimečný dárek, který na vzpomínkový piedestal putoval čestně taky. Všimněte si alba "Peťka 30". Úžasná záležitost! Fotky z dětství, dospívání, i současnosti. Nádherně graficky zpracované... Dárek, který je k nezaplacení. A jako bonus ještě knížka s mamčinými obrázky a ilustracemi. To vše od tety Jany. Už jsem o ní několikrát psala... Moje celoživotní inspirace a dobrá duše, na kterou se můžu vždycky spolehnout! Vloni jsem od ní dostala první rok blogu na papíře, ke svatbě vytištěné celé svatební stránky (které nám přes noc pod svatebním partystanem nepatrně navlhly, ale aspoň jsou autentické, že...) A mezi těmito poklady i moje pokusy o uchování vzpomínek. Fotoknihy, fotoalba, rodokmen... Vloni jsem poprvé udělala fotoknihu shrnující celý rok, a letos se do ní pustím taky. Dají se v ní parádně namíchat všední okamžiky, které jednou naše potomstvo budou zajímat stejně nejvíce, a výjimečné okamžiky, na které chceme vzpomínat především my sami... 

P.S.: Než jsem těch pár dnešních řádků dopsala, parádně jsem se ve všech těch vzpomínkách zahrabala... Zasmála se, zaslzela, párkrát si nostalgicky povzdechla... 
P.P.S: A ještě bych přihodila papírové portfolio, a kroniky ze střední... A obrazy, a krabičku s památečními šperky... A krabičku se všemi dopisy a přáníčky a pfky... A u nás prostě nikdy hořet nebude, tečka!



2 komentáře:

  1. Haha tak nejsem sama, kdo takto přemýšlí. Docela jsem ráda, bála jsem se, že mi kapku hrabe :D. Taky už jsem si několikrát říkala,co bych čapla,kdyby hořelo (děti, manžel, křečci už jsou samozřejmě venku a já zachraňuji pouze věci :)). Vymyslela jsem teda úspornější plán - sice by mě mrzelo, kdybych přišla o naše alba, ale co už, udělám nové. Ale kdybych přišla o všechny fotky, to by mě vyloženě kleplo. Takže já pomalu ale jistě skenuji staré fotky a spolu s novými elektronickými je mám uložené na externím disku. Jakmile vypukne oheň, beru disk a idu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, tak doufejme, že to fakt reálně nikdy nebudeme muset řešit...;-) Je to těžké, když se člověk obklopuje věcmi, ke kterým má vztah, loučilo by se těžko se vším...:-) A Tvých alb by byla ultra škoda!:-) P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!