Letní. Polní. Luční. Říční.

středa 28. června 2017
V létě se pořád někam jezdí, a zvadlá kytice ve váze nepatří zrovna k nejhezčím (a nejvoňavějším) uvítáním... Přesto chci mít na stole něco pěkného, co mi bude dělat radost, když se vrátíme z cest zpátky domů. Lépe se mi domov opouští, když vím, že se pak budu vracet do útulna a uklizena. Udělala jsem proto letní věnec z darů, které jsem posbírala během června v přírodě... Z polí jsou obilné klasy a malé makovičky. Z louky bobule bodláků a ulity. A z říčních břehů oblázky a omletá dřívka... Korpus jsem udělala z popadaných větví bříz před domem...

Mít kde zapálit svíčku hromničku během letních bouří se hodí... Už aby déšť přišel...

Asi je zbytečné stěžovat si, jak mě to horko zmáhá... Určitě nebudu sama. Vodu miluju odjakživa, a teď ještě více než kdy jindy mám každou vteřinu dne neodolatelnou touhu být rybou nebo aspoň obojživelníkem... Včera jsme sjeli na kole k řece a na hodinu si až po krk sedli do ledové vody. To byla taková nádhera... Aspoň ta dřívka jsem si domů donesla, chlad s námi bohužel nešel...







4 komentáře:

  1. Vážně moc povedený věnec! Přeji pěkné léto, Lucie

    OdpovědětVymazat
  2. nádherný věneček!!!přeju krásné léto!Z.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!