Parte

čtvrtek 26. ledna 2017
Bohužel, i takové tiskoviny patří k životu. Nebo tedy spíše ke smrti... A život se bez smrti neobejde. Kamarádčina maminka po dlouhém trápení opustila tento svět, a mně připadl čestný úkol vymyslet jí parte. Nic tuctového, morbidního, ani zbytečně černého. Něco, co bude vyjadřovat něhu a lásku, kterou tato bytost vysílala do světa a rozdávala ostatním. Udělat takové parte není úplně snadný úkol. Přece jen škála motivů i barev je omezená... A běžná nabídka? Ufff...

Při tvoření mě kromě otázek života a smrti kroužila v hlavě spousta věcí ohledně posledního rozloučení. Když zemřela babička, viděla jsem se na pohřbu s některými vzdálenými členy rodiny i po celém desetiletí. Nepořádáme svatby, nepořádáme pohřby, nepořádáme oslavy, rodiny a vztahy se rozpadají... Pro mě prostě rituály rozhodně smysl mají. I ty pohřební. Udělat důstojné rozloučení s někým, koho jsme milovali, je to poslední, co pro něho můžeme udělat. Jak zpívá Nohavica: Aby všeckym bylo jasne že mě lidi měli radi ať je gulaš silny baby smutne muzika ať ladi. Docela se mi zamlouvá i myšlenka decentních pohřebních fotek, které by schopný fotograf jistě uměl správně uchopit. Protože jak už jsem psala, kolikrát se sejdou po letech lidé, kteří se pak zase roky neuvidí...

Obdivuju tradici v rodině mého muže. Na výročí narození babičky se každý rok všichni sejdou. Její děti, vnuci, pravnuci. Některý rok skoro všichni, když je veselo, některý rok jen pár lidí, když je smutno, ale vždycky aspoň někdo přijde. Takový člověk určitě nebyl na světě zbytečně...

Smrt dává životu hloubku. Když si uvědomíme jeho konečnost, máme jedinečnou možnost povznést se nad banality a pochopit, co je opravdu důležité. Čeho chceme dosáhnout a za čím je zbytečné hnát se. Aby až budeme umírat, mohli jsme umřít s klidem v srdci a s úsměvem na rtech, protože ohlédnutí za naším životem bude smysluplné, šťavnaté a pestré... (Taky už brečíte...?)


12 komentářů:

  1. Je to život, smutné, ale moc pěkné Peti. Takové bych si asi taky přála. Gabka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Doufejme, že ho ještě dlouho nebudeme potřebovat...;-) je spousta radostnějších příležitostí pro krásné cedulky...;-) P.

      Smazat
  2. Peti, krásné a moc hezky jsi to napsala. A jo, taky už brečím - hormony jsou mrchy! Navíc jsem včera zahlídla parte malého dítěte. Tak a teď už brečím regulérně. Je potřeba si to občas všechno uvědomit, přesně jaks psala..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Parte dítěte, to je ještě jiný level... To jsou tragédie...:-( Myslet optimisticky, ale ne přezíravě a nafoukaně, tak by to podle mě mělo být... P.

      Smazat
  3. Ahoj Péťo, vypadá to, že jsme se dnes sešly na stejné vlně, i když smutné - http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2017/01/polomama.html. Honí se mi v hlavě podobné myšlenky. Parte je mimochodem krásné, něžné, důstojné a nepůsobí na mne depresivně jako řada jiných, které jsem měla možnost vidět. A.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Aničko, dívala jsem se, jak jsme se smutně shodly... No nic, další práce je na svatebním oznámení, to je přece jen veselejší štace... A děkuju. P.

      Smazat
  4. Vidíš, Péťo, mě by nikdy nenapadlo, nechat udělat parte někomu jinému, než pohřební službě. Je to krásné a takové bych taky chtěla. Tohle určitě chytí za srdce víc, než ta, na která jsme zvyklí z vývěsek. Krásné..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já bych se do toho sama nepustila, vzniklo to jako kondolence na popud, a jsem za to vlastně ráda... Člověku neuškodí rozšířit si pracovní obzory a někomu tím ještě navíc aspoň trochu pomoci. Děkuji. P.

      Smazat
  5. Krásné zamyšlení.. Souhlasím, ano je to tak. Rodiny se rozpadají a proto jakékoliv setkání má smysl, i když je někdy hodně smutné. Vždycky si říkám, jestli se ještě budeme scházet, až tu s námi babička nebude. Nevím. Parte je krásné, není třeba aby bylo smutné a depresivní :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem velmi ráda, že jsme si se sestřenicemi zůstaly, a že máme zájem držet rodinu, i když jsme tak nějak musely přeskočit jednu generaci... Spíš než pro smutek a depresi jsem pro něhu, melancholii a milé vzpomínání...;-). A děkuju! P.

      Smazat
  6. Krásné, milé, smutné............mám tě moc ráda!...........MAT.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentář!