Loučení s Vánoci...

neděle 8. ledna 2017
Měla jsem v plánu, že si letos budu psát deník. Ke každému dni pár vět, fotka, a na konci měsíce vystavit. Nabudilo mě silvestrovské shrnutí tady na blogu, a taky četba knížky P.S. od Ani Geislerové. Chtěla jsem si zapisovat letmé všední okamžiky. Co jsem přečetla, jaký film jsem viděla, co jsem dobrého uvařila... Velmi záhy jsem ale zjistila, že to nebude fungovat. Některé dny se mi nechtělo fotit a psát vůbec, jindy jsem napsala tolik textu, že by to snad ani nikdo nečetl. Ale hlavně... Jsou věci, které chci probrat s mámou, mužem, kamarádkou... Jsou věci, které si chci přechroustat jen sama v sobě. A jsou věci, které chci nechat odletět, a úplně na ně zapomenout. Jenže to nešlo. Měla jsem pocit, že musím napsat úplně všechno. Ale jak jsem to zapsala, pocity, které měly uletět, zůstávaly, a text byl natolik osobní, že bych ho stejně nikdy nepublikovala. Dnes jsem ho zkusila zredukovat. A když jsem to udělala, vylezl mi z toho víceméně článek, který běžně publikuju na blogu. Takže, proč měnit něco, co už více jak pět let funguje, a co mě těší... Deník nebude, blog stačí.

A co jsme stihli za tradice z lednové části Vánoc...? Na Nový rok jsme si dali silnou uzenou polévku. S mlékem jsem se ji naučila jíst až tady na severu. A taky čočku, ta samozřejmě nesmí chybět, aby byly korunky... Ani na štěstíčka jsem letos nezapomněla, snad budou fungovat. Zato tříkrálovou bábovku jsem zase neudělala. Místo ní jsem ovšem upekla výborné roštěnky, že by nový zvyk...? Na charitu jsme rozhodně přispěli. Při včerejší procházce jsme u jedné chaloupky mezi stromy zahlédli tři malé krále na obchůzce. Byl to moc milý obraz. A se stromečkem jsme se rozloučili dneska. Shodli jsme se, že už je opravdu po Vánocích. Nahradila jsem ho šáším, co jsme v lese vyhrabala zpod sněhu. Zatěžkávací zkouška dopadla přijatelně, asi jsem po týdnu konečně trochu při síle. Nechápu, kde jsem stihla tu chřipku zase chytnout... Mimochodem, kdybyste někdo měli doma květinový stolek, takový ten čtveratý, úzký, vyšší, a chtěli se ho zbavit, dejte vědět. Já bych se ho ráda ujala. Ten modrý na fotce je provizorium, ale ráda bych si na tohle místo nějaký vhodnější dekorování umístila nastálo...



4 komentáře:

  1. Tak, tak, chcela som ,,chroustat,, dlhšie v sebe sama... vyhodila som fotky aspoň zo zimnej prechádzky:-)
    Zmeny v dome nechávam ešte vnútorne vyzrieť do detailu a síl(rozhodili ma, opakujem si v čom sú krokom vpred, asi v tom, že už naskočil v niečom ,,životný stereotyp mladomanželky,, aspergerky)...aj tak boli sviatky, zimné prázdniny, Naďa má skúškové, muž robí najmä doma a teraz má dosť novoročnej práce, nechce robiť iné...doma 5-6 ľudí, práve som doprala prádlo(a už mi ide z Londýna dcéra) z dvoch poschodí, zvládla všetky varenia, pečenia(novoročný koláč z orechovej múčky a semiačok, dá sa robiť bez cukru, miesto banánu mrkva atď) asistovania, Milove dennodené záchvaty, klimatické zmeny počasia (mrznutie ale neznášam, tak ako horúčavy) takže až dnes les na dlhšie a nielen za dedinou...
    ...a Sviatky boli naozaj pekné a pokojné...
    ...a hlavne v sebe bilancujem... niečo nové sa pred časom v nás zrodilo, niečo sa vybavilo: dva roky späť a dva roky vpred: pestúnstvo bude ešte trvať dva roky a potom zaniká a verím, že to čo už v srdci máme sa uskutoční...
    ...veľa sme od ľudí vydržali, nevrátili, zadržali na sebe, premenili na dobré...
    ...veľa moji, v našej ,,komunite,, doma pokročili...
    TO SI NESIEM DO NOVÉHO ROKU! V PRED! A VŠETKÉMU SA OD SRDCA BUDEM V TOMTO ROKU SMIAŤ!
    Najviac sa teší pes:-)Má to rád, keď sa smejem:-)
    A dnes bolo modro, bielo, sivo, čisto!Pa!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!