Někdy fakt není vůbec na škodu udělat si ve věcech pořádek. Dneska jsem se pustila do třídění výtvarné složky, díky čemuž jsem narazila na kočičí kresbičku, ze které jsem kdysi dávno vyráběla přáníčka. Jenom pár kousků, ručně... Byla by škoda tenhle motiv pustit, tak jsem si s ním trochu pohrála. Brzy pofrčí do tiskárny. 14 x 14 cm do čtveraté obálky. Motiv je takový univerzální. Klidně narozeninový, klidně svatební, klidně pro děti, klidně pro babi a dědu...
Mám z něho obrovskou radost. Ale měla jsem to nechat až na zítra a raději vyrazit ven. Za trest jsem si za to čumění do monitoru vysloužila parádní migrénku... Dobře mi tak. Zítra ráno vyrážím na pořádnou prochajdu, i kdyby se venku čerti ženili...
P.S.: Včera jsme si udělali moc hezký komerční víkendový večer. V nákupním centru. Nevídáno! Nejdřív jsme se teda museli chvíli aklimatizovat, abychom si na tohle ne úplně milé prostředí zvykli (to světlo, zvuky, strašně moc věcí a lidí na jednom místě, vždycky se mi dělají mžitky před očima), ale nakonec se to celé vyvrbilo jako super akce. Sehnala jsem dva vánoční dárky, pro dva moc důležité lidi... Já jsem dostala překrásný dárek jen tak, z lásky, událost! A po půl roce jsme taky byli v kině! Nemáme úplně stejný filmový vkus, ale na čem se shodneme, jsou fantasy snímky. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti se líbil oběma. Do nákupního centra mě ale zase dostanete nejdříve za pár měsíců... Proč tam někdo trávívá čas často a dobrovolně mi zůstane záhadou...
Tak kocicandy jsou tedy senzacni. Hezky den. M.
OdpovědětVymazatDěkuju, Marci, těším se, jak jim to bude slušet na papíře...;-). P.
VymazatJa ich vnímam ako tvoje jedinečné logo-značku!
OdpovědětVymazatAsi proto se mi tak líbí;-). Až mám chuť z nich udělat i obrázky...:-) P.
Vymazat