Jsem doma. Utahaná, prepirá, prejásaná. Po prodlouženém rodinném velikonočním víkendu. To bývá vždycky cvrkot! Už jsem si na temperament manželovy rodinné větve za těch dvanáct let zvykla. A stále stejně obdivuju, s jakou samozřejmostí jsou rádi pospolu, hlučně, chaoticky, ale naprosto srdečně. A protože je nás jak malých myší, občas si pronajmeme nějakou chalupu a vyrazíme na prodloužený víkend. Ten letošní velikonoční jsme strávili na Slovensku pod Velkou Račou.
I tentokrát jsem si v rámci oddychu od rodinné pospolitosti dopřála vzácnou chvilku samoty a vyrazila s foťákem a kraslicemi do okolní přírody. Máme tak nějak štěstí, že si většinou vybereme chalupu, která stojí poblíž zapomenutých míst. I zde jsem na kopci objevila louky s hromadami po dávno rozpadlých staveních a zarostlá terasovitá pole. Na takových místech jede fantazie na plné obrátky. Kdo tu žil? Proč odešel? Musel? Chtěl? Kdy naposledy tady někdo pobýval? Zbožňuju opuštěné osady a zároveň se jich bojím.
Uprostřed bývalé vesnice jsem se "zavrtala" do trávy a vyrobila provizorní hnízdo z mechu, břízy a kočiček, abych si mohla vyfotit kraslice. (Jako každý rok - cibule a červené zelí.) Když už byl pocit, že mi stále někdo kouká přes rameno, příliš intenzivní, odpochodovala jsem tu vzrušující tíživost a divnotu spláchnout do ledového horského potoka. Velikonoční magie vody. Tak snad budu celý rok zdravá. (Vlezla jsem do něho jen na pár minut po kotníky, abyste si zase nemysleli...) Všechno mi to udělalo moc dobře. Cítit blízkost tlupy, modré nebe, ledovou vodu i voňavou probouzející se zemi... Doufám, že i vy jste prožili krásné svátky!
Péťo, krásná koláž.
OdpovědětVymazatUžívej jaro i nadále. pa, M
Díky, Mončo! Moc se těším na duben...;-). P.
VymazatPetro, krásné povídání a fotky a určitě úžasné zážitky!!!
OdpovědětVymazathezké dny Jarka
Jarko, bylo to moc milé! Chalupa, rodina, potok, hory, příroda a kousek tvoření, co může být hezčího...:-). P.
Vymazat