Okénko zkroušeného (ne)čtenáře

sobota 30. ledna 2016
Čítávala jsem ráda a hodně. Aby ne, když jsem studovala literaturu. Na výšce jsem měla o knihách a literárním dění opravdový přehled. O nových autorech, držitelích ceny, oceňovaných titulech. Zakuklit se do houpací sítě, zažrat se do příběhu a odpoutat se od něho jenom k usrknutí kafe. Slast...

A po studiích? Nějak mi to nešlo. Zapomněla jsem odpočívat a relaxovat. Práce, domácnost, výtvarno. Na knížky nevybýval čas. Když jsem se snažila sednout si a začíst se, tam mě rušila neumytá podlaha, tu hladový manžel, támhle rozdělaný obrázek... 

Když se mi ale aktuálně podařilo spojit body práce a výtvarno do jednoho celku, svítá mé čtenářské stránce velká naděje. Tvoření mě velmi baví a naplňuje. Jedná se ale o velmi specifickou činnost, kterou se ještě stále učím korigovat. Zvykám si na úporné ataky nápadů, kdy pracuju pořád a frustrující dny bezvětří, kdy mi nejde pracovat vůbec. Abych nebyla zkroušená a vydeptaná, že jsem v jistých okamžicích výtvarně zabržděná, svou naději vidím právě v knihách. (A dlouhých procházkách). Někde se dočerpat musí...

Pokud máte tip na příběh, který mě spolkne a nepustí, sem s ním! Jinak budu muset popáté přečíst Hastrmana a potřetí Žítkovské bohyně... A to se mi moc nechce... (Abych si je neočetla.) Dokonce jsem zkusila ze zoufalosti vstoupit do stejné řeky a nahodit se na čtenářskou vlnu knihou, která mě kdysi dávno v pubertě do čtenářského světa přivedla. Znáte Řeku bohů od Wilbura Smitha. Jak já ten egyptský příběh tehdy hltala. Musela jsem ji odložit. Přece jen jsem o patnáct let starší a nechtěla jsem si kazit značně zidealizované vzpomínky...

Momentálně se snažím o začtení do novinky od Miloše Urbana. Dlouho, předlouho to nešlo. Rozvláčný začátek, po pár stránkách odložit. Provinile se vrátit a tak pořád dokola asi měsíc... Až včera. Konečně! Najednou půlnoc a sto stran za mnou. Jupí! Za poslední velmi dlouhou dobu bych s klidným srdcem doporučila pouze Mlýn a mumie od Petra Stančíka a Růži a krokvici od Renaty Štulcové. Možná Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové. To byl velmi silný příběh. Ale bylo mi po něm tak nějak úzko...

18 komentářů:

  1. Jakuba Katalpa: Němci. Paula Hawkins: Dívka ve vlaku. Petra Hůlová: Paměť mojí babičce. Catherine O´Flynnová: Co se ztratilo. David Nicholls: Jeden den. Cokoliv od Simona Mawera. A pokud se chcete i zasmát, tak Stoletý stařík nebo Sue Towsendová: Královna a já.
    A spousta klasiky, která stojí za to a je jí tak na tři životy :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! O Katalpě přemýšlím už dlouho, není na co čekat;-). O Dívce ve vlaku jsem slyšela už dost chvály, taky po ní brzo sáhnu. Hůlová, no... Umělohmotný třípokoj mě docela odrazuje, ale třeba je to zbytečný předsudek. O zbytku jsem vůbec neslyšela a to bývá vždycky nejlepší!
      Tak, a teď se ještě s tou knihovničkou přenést někam na pláž:-).
      P.

      Vymazat
  2. Taky jsem strašně ràda čítávala,ale co se mi narodila dcera tak nemám čas ani číst ani tvořit:-) Ale stojí to za to obětovat čas dětem!čtenářka Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dětem stojí za to obětovat všechno, to je jasný;-). A krásných dětských knížek, těch je!:-). P.

      Vymazat
  3. Petr Stančík - já myslela, že píše spíš pro děti. Tak to jsem se spletla. bydlím ve stejné obci jako on a často s ním jedu ráno autobusem. Párkrát při jízdě usnul :-))

    Od Urbana jsem četla Sedmikostelí, před asi osmi lety, ale celou dobu jsem měla dojem, že to píše autor, co neumí psát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Mlýn na mumie teda pro děti rozhodně není:-). To je samý žrádlo a ehm, sbližování...:-).

      Od Urbana rozhodně Hastrmana! To je pro mě prostě kultovka. Tam je všechno, hlavně v té první části. To je knížka, která mi ukázala, co je pro mě důležité. Pak se mi líbil ještě Santiniho jazyk a náhodou i to Sedmikostelí, možná Stín katedrály... Ale pak už ani ne...

      P.

      Vymazat
  4. Vango a Zatim dobry :)
    Zanrove ty knihy nemaji moc spolecneho, ale chyti a nepusti... Tedy me rozhodne nepustily:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super. Zkusím, jestli čapnou i mě;-). P.

      Vymazat
    2. Vango je super a od stejného autora ještě Tobiáš Lolness - vynikající příběh. Jo a novinka - Dva životy pana Perla. Vše autor Timothée de Fombelle, nakladatelství Baobab. Prima čtení, Maru :-)

      Vymazat
    3. Paráda, myslím, že si naplánuju nějaké poetické odpoledne v knihovně:-). Stavím se na kávičku, projdu se po městě a pak si půjčím všechny ty knížky:-). P.

      Vymazat
  5. Mám na stolku nachystáno Torey Hayden - Tichá holka, Graeme Simsion - Projekt potomek a dcera čte Kruh - Bernard Minier, Rachel Abbott - Spi sladce a Nezvěstná, Gillian Flynn - Zmizelá

    OdpovědětVymazat
  6. Peti, za poslední dobu mě nejvíc chytlo toto: Jakuba Katalpa: Němci; Alena Mornštajnová: Slepá mapa; Jiří Hajíček: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku + Rybí krev; Anthony Doerr: Jsou světla, která nevidíme; Fredrik Backman: Muž jménem Ove; Kate Atkinsonová: Život za životem...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hájíček je úžasný, toho čtu moc ráda... A za ostatní tipy moc díky! Určitě si vyberu! P.

      Vymazat
  7. Peti, vím, že píšu pozdě, ale třeba si vybereš :) Chitra Banerjee Divakaruni - Vládkyně koření, Daniel Keyes - Růže pro Algernon, David Suchet - Poirot a Já a případně jakákoli detektivka od Dorothy L. Sayersové a jejím Lordu Petrovi :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blani, nikdy není pozdě;-). Až zas budu tápat, prostě si zajdu k tomuhle příspěvku a mrknu na nápady, co si přečíst...:-). P.

      Vymazat
  8. Hezký den, dneska jsem objevila Váš blog, tak taky doporučím nějaké knížky..za poslední dobu se mi líbila Vypravěčka od Jodi Picoultové a Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové. Na Žítkovské bohyně se chystám teď, tak jsem zvědavá :) Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, já vám to normálně závidím, že tu knížku máte teprve před sebou...:-). Gerta je taky parádní... A Vypravěčku neznám, mrknu se na to, díky! P.

      Vymazat

Děkuji za komentář!