Velikonoční zvyky a tradice

pátek 3. dubna 2015
Tak jo, tak si dáme jednu společnou lekci "vobčanky" čili Výchovy k občanství... V šestém ročníku se bavíme už od podzimku o zvycích a tradicích během celého roku. Začneme na podzim hody a posvíceními, přes svatého Martina, Kateřinu a Ondřeje to vezmeme do adventu, aby děti věděly, co se dělávalo na svatou Barboru, Mikuláše i Lucii, pak Vánoce, to je samozřejmost, z Vánoc rovnou do Masopustu, po Masopustu si povídáme o postní době a hlavně postních nedělích, no a pak už jsou na řadě Velikonoce a předcházející Pašijový týden. Po Velikonocích ještě stihneme "čarodějnice" a první máj a pak už většinou nic, protože písemky, konec roku... (Ačkoliv by to chtělo ještě třeba Svatojánskou noc a svátek Petra a Pavla...) (No, a do toho všeho samozřejmě musím narvat i další učivo, které se prostě probrat "musí". To je věčný učitelský boj. Mezi tím, co učitel vnímá jako důležité a zajímavé a mezi tím, co mu někdo diktuje, že žáci musí znát...)


No, ale zpátky k Pašijovému týdnu a Velikonocům. Děcka ode mě dostanou pracovní listy, ve kterých je mimo jiné úkol zařadit k jednotlivým dnům v tabulce jednak zvyky a tradice, a taky části příběhu Ježíše Krista. Zkusíte si to?

Název dne
Návaznost na příběh Ježíše
Lidové zvyky a tradice
MODRÉ PONDĚLÍ 

-
Začínaly studentské prázdniny – „vakace.“ Tento den není z hlediska náboženského a ani v oblasti lidových zvyků nijak bohatý.
ŠEDÉ ÚTERÝ

-
Tento den není z hlediska náboženského a ani v oblasti lidových zvyků nijak bohatý.
ŠKAREDÁ STŘEDA


ZELENÝ ČTVRTEK


VELKÝ PÁTEK


BÍLÁ SOBOTA


VELIKONOČNÍ NEDĚLE


VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ



Ježíšův příběh:
a) Tento den nemá s křesťanskými oslavami a tudíž ani s příběhem Ježíše nic společného. Jeho oslava navazuje na pohanské tradice.
b) Tento den Jidáš zradil (škaredil na něj) Ježíše za třicet stříbrných.
c) Během tohoto dne odpočívalo Ježíšovo tělo v hrobě. Avšak kvůli židovskému vnímání času, podle kterého končí starý den západem slunce a naopak začíná nový, se již po západu slunce konají bohoslužby oslavující Ježíšovo vzkříšení. Smutek ze smrti je nahrazen radostí z obnoveného života. Znovu se rozeznívají zvony, hudba a zpěv. Ještě před večerní bohoslužbou je rozdělán obřadní oheň a od něj kněz zapálí velkou svíci – paškál.
d) Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc. Říká se mu také Tichý a byl opravdu nejtišším dnem v roce. V tento den byl ukřižován Ježíš. Ráno byl předveden před Piláta Ponského – římského správce Jeruzaléma. Ten jej ale neměl jako nevinného člověka neměl proč odsoudit. Rozhodnutí proto nechal na lidu, který rozhodl o Ježíšově smrti. Popravčím místem byl pahorek Golgota (také Kalvárie). K tomu musel Ježíš dojít se svým křížem, na němž ho poté ukřižovali.
e) Den radosti ze vzkříšení Ježíše. Podle Bible přišly ženy do Ježíšova hrobu s vonnými mastmi, aby pomazali jeho mrtvé tělo. Našli však prázdný hrob. Anděl jim zvěstoval, že byl Ježíš vzkříšen.
f) Tento den se konala poslední večeře Ježíše s jeho učedníky. Při tomto jejich posledním setkání Ježíš ustanovil obřad přijímání chleba a vína jako symbolů jeho těla a krve. Tento zvyk udržují křesťané při každé mši. Po nočních modlitbách v zahradě Getsemanské přišel Jidáš s vojáky k Ježíši a zradil jej polibkem na tvář.

Zvyky a tradice:
1) Pečou se a jí „jidáše“ či „jidášky“, medové pečivo spletené do copu, který byl symbolem provazu, na kterém se oběsil Jidáš. Pečivo se mazalo medem, kterému se přisuzovala kouzelná moc proti uštknutí a bodnutí hmyzu. Kousek „jidášku“ namazaný chlebem se vhodil i do studni, aby celý rok dávala čistou vodu.
2) V tento den se chodilo na koledu. Chlapci spletenými vrbovými proutky, kterým se říká pomlázka, vyšlehali děvčata. Zdraví a síla z proutků se při koledě měla přelít do dívek a ty pak měly být celý rok zdravé a silné. Dívky za takovou službu darovaly chlapcům zdobená vajíčka – kraslice.
3) Posvěcený oheň, který zaplál tento den v kostele, využívali lidé k různým magickým rituálům. Lidé si z něj domů odnášeli ohořelá polínka dřeva, z těch vyřezávali křížky a tyto křížky zapichovali do polí, aby dobře plodila. Popel z ohně měl také ochránit stavení před požárem a studnu před vyschnutím. Kněží tyto úkony neviděli rádi. Byly totiž připomínkou pohanských rituálů jarních ohňů.
4) Říká se jí také sazometná, protože se vymetaly saze z komínů.
5) V tento den se říká, že odlétají zvony do Říma - až do soboty nezvonily kostelní zvony. Místo zvonů chodili chlapci s řehtačkami.
6) V tento den by se neměl nikdo mračit a zlobit, protože se jinak bude mračit a zlobit celý rok.
7) Světily se velikonoční pokrmy – beránci, mazance a vejce.
8) Podle pověr se tento den otevírá zem a ukazuje skryté poklady a to hlavně v čase, kdy se v kostele zpívají pašije. Poklad prý označovalo světýlko nebo zlaté kapradí.
9) V tento den se pekl mazanec a beránek. Mazanec se pekl už v dávných dobách a byl nápodobou slunce a tedy i jarního slunovratu. Beránek je naopak symbolem křesťanským. Pro židy je beran obětním zvířetem a tato symbolika beránka se u křesťanů přenesla na Ježíše Krista, který se obětoval pro lidstvo. Rovněž se zdobily kraslice.
10) V tento den se mělo sníst něco zeleného (špenát, kopřivy, zelí), aby byl člověk celý rok zdravý.
11) V tento den lidé přisuzovali vodě i zemi kouzelné účinky. Lidé se před úsvitem koupali v potocích, aby byli celý rok zdraví. Tradice obřadní koupele souvisí s pohanským uctíváním vody, ale i pro křesťany má voda očistnou sílu, proto se používá při křtu.
12) V tento radostný a sváteční den se konaly hody. Zimní zásoby už byly sice vyjedeny, ale jarní příroda už nabízela spoustu pochutin, které bylo možno prostřít na stůl.
13) Co bylo v tento den zaseto, dobře rostlo a prospívalo, proto se radilo hospodářům zasít len a hrách.

A na závěr malý velikonoční kvíz...
1. Jak se jmenuje balada od Karla Jaromíra Erbena, která popisuje lidovou pověru, že se na Velký pátek otevírá země a vydává své poklady?
2. Znáte aspoň další dva lidové názvy pro pomlázku?
3. Jak se jmenuje poslední postní neděle, která předchází Pašijovému týdnu? Víte, proč se tak nazývá?
4. Co znamená: "Vzít si někoho na paškál."?
5. Jak se nazývá umělecká nápodoba cesty Ježíše na popraviště?
6. Co to znamená: "Prožít si svou kalvárii."?
7. Víte, čeho je symbolem beránek a čeho mazanec?

(A když budete hodní, tak vám řešení napíšu do komentářů...)

5 komentářů:

  1. Holka, Ty mi ale dáváš... Koukám, že se budu muset vrátit do školních lavic a nebo vrátit křestní list :-) Je fajn, že se najdou učitelé, kteří přes všechna nařízení co je třeba učit, dokáží vložit do výuky ještě něco navíc a pozvednout kulturní povědomí další generace... Hodně elánu do dalších let v nelehké učitelské profesi Anička

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že ani jedno není třeba;-). Některé informace nejsou nejznámější a taky si myslím, že si je nebudou žáci všechny pamatovat, ale kdyby aspoň zlomeček...:-). Dík;-). P.

      Smazat
  2. Já bych prosila řešení :) Svůj výsledek ti radši pošlu soukromě, myslím si, že bych úspěšně propadla :) Ale Peti paráda!!! Moc díky! Doufám, že z toho uděláš tradici a budeš nás takhle nádherně "vzdělávat" i dál! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Klidně z toho můžu udělat tradici, pokud to někoho baví a zajímá, tak budu jen ráda, když se informace o českých zvycích budou šířit dál...:-). (A píšu si hvězdičku za píli, žákyně Blanko:-))). P.

      Smazat
    2. Sím u nás doma tomu Hynek říkal šprťáctví a šprtům se prý máčí hlava do záchodu a kradou se jim svačiny...to je výchova, co? ;) Pokud se rozhodneš pokračovat, ráda budu šířit dál světem :)

      Smazat

Děkuji za komentář!