Pryč s oringlemi...

neděle 22. dubna 2012
Rozhodla jsem se vyřadit na Fleru (a tím pádem vlastně úplně) z nabídky naušnice. Ne že by se mi přestaly líbit, sama několik párů nosím, ale tak nějak cítím, že mě lidé hledají a mají rádi spíše jako tu s pastelkami... Navíc zatímco na papír občas zvládnu hodit i něco ne úplně průměrného (nebo si moc fandím?), tak výrobky z oblasti bižuterie jsou zaměnitelné až až... Toho, že jsem se před pár lety na výrobu bižu vrhla, v žádném případě nelituju a to hned z několika důvodů.

1. Jsem straka. Mám ráda "čačané" věci. Je fajn umět si vytvořit doplňky v barvě, kterou zrovna potřebujete... A každý, kdo někdy navštívil nějakou tu korálkárnu, jistě chápe, jaké to je, hrabkat se v těch třpytivých kulatých věcech, kombinovat je, vybírat...

2. Oringle mě přivedly na Fler, který mi velmi rozšířil obzory a kde jsem potkala skvělé, inspirativní a zajímavé známé... Taky jsem se naučila propagovat své výrobky. A hlavně fotit. A taky jsem získala aspoň nějaké tvůrčí sebevědomí.

3. Výroba naušnic mi dala "jméno", díky nim jsem si vytvořila svoji osobní značku. Věřte, že jsem nad jménem, které by pro mě bylo typické a neznělo úplně ordinérně, přemýšlela poměrně dlouho. Pamatuju si, že bylo rozkvetlo a voňavo a já zdánlivě lenošila pod ořechem v houpací síti (usilovně jsem duševně pracovala, přece...), když mě to napadlo. Znáte to, heuréka. A proč teda Oringle? Protože je to slovo milé, osobní a výstižné - mám jej spojené s milou babi Evou, od které jsem už od malička slýchávala: "No ty máš zase krásné oringle." Baví mě, že i když někdo nezná pravý význam toho slova, tak si jej může spojit s anglickým "original" nebo se mě občas někdo zeptá, proč si říkám po ovoci... A vůbec, je to pojmenování veskrze zvukomalebné, no ne?

4. Tvoření z drátků a korálků mě přivedlo zpět k vyjádření, které je pro mě nejpřirozenější, k papíru, ke kresbě, k malbě... Po poměrně dlouhém období "ticha" jsem si znovu navykla na pravidelnou dávku tvořivého adrenalinu a ruce si časem samy řekly, čím se chtějí zabývat....

Co s přebytky? Nemám ráda výprodeje, přijde mi to nedůstojné. Některé páry už tak nějak samy nenásilně přešly do mé šperkovnice a jiné tam možná ještě zařadím. A ty zbývající pošlu do BRNĚNSKÉHO MAXE. Pořádají internetové aukce, i kdyby se v nich měly prodat za pár kaček, budou aspoň užitečné. Taky se blíží květnová PLNÁ MISKA, tak třeba se udají tam. Jestli máte věci, které se vám doma nehodí, ale někomu by se mohly líbit, můžete pomoct podobným způsobem. Stačí poslat na uvedené adresy v odkazech.



4 komentáře:

  1. My, co jsme tu z tela, jsme hned věděli, co to "oringle" je :o)) A že mi to přišlo milé a zábavné a fajne, tak sem teď furt nakukuju :o) Bohužel, ale dírky nemám a oringle nenosím...
    Ale i pastelkování se mi líbí a když tady mají rádi i kočky...Není co řešit:o)
    Tak ať je nová, pastelková, cesta stejně fajan :o) L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jo, teď koukám, že jsme skoro sousedky:-) Mí Moravané (a Slezané) mi rozumějí:-D Ona ta pastelková cesta trvá už poměrně dlouho a zatím je mi na ní moc krásně, tak snad to vydrží;-) Mňau!

      Vymazat
  2. Díky za tip, nějaké šperkové přebytky se sem tam najdou, tak už budu vědět, co užitečného s nimi. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jupí, kočičáci se budou mít:-).

      Vymazat

Děkuji za komentář!