Zavřeno, přepracováno, třídíme...

sobota 21. ledna 2012
Muž vyrazil na hory a já trčím doma. Než začnete provolávat "óóó, jaký to bídák", přiznávám, že trčím doma zcela dobrovolně. Teda úplně dobrovolně ne, musím totiž pracovat. Musím, ale nemůžu. Koukám do prázného Wordu a na čele svítí kontrolka, "Zavřeno, přepracováno!!!". A tak dělám všechno možné, jen ne to, co bych opravdu měla (a kvůli čemu jsem se vzdala zdravého horského nadýchání...). Třídím krabice ještě neroztřízené, zakládám šuplík zábavový, tvořivý, kablíkový... (Jako je pro milého nepochopitelné, na co potřebuju tolik papírů, tak já nikdy nepochopím, na co existuje tolik kablíků a proč je zrovna my musíme mít všechny doma). Všechno tu na mě volá "dokonči mě, udělej se mnou něco, přetvoř mě..." (A nejvíc tedy huláká žehlení, ale to statečně ignoruju). Jednomu vábení jsem ale odolat prostě nedokázala. Při ukládání do šuplíku zábavového jsem narazila na neskutečné poklady. Alba se známkami a starými obaly. Takové krásnosti. Obaly od žvýkaček, pečlivě vyhlazené a zařazené, to muselo být pro malého kluka neskutečné bohatství. A ty známky, jako malé obrázky, grafiky... Z Kuby, Mongolska, Austrálie, Ruska, některé i s razítky... Srdce bijící pro koláže zavelelo na poplach.  Z bezpečí zaprášeného alba rovnou za sklo. Škoda, aby byly schované v šuplíku.







9 komentářů:

  1. Ori, ti koníci jsou úžasní! Odkudpak je máš? Prozradíš?

    OdpovědětVymazat
  2. Jej, no prozradila bych, ale dostala jsem je jako dárek... Takže nevím, odkud přicválali. Tuším, že na nějakém trhu je mamka pořizovala...

    OdpovědětVymazat
  3. Jako dítko jsem sbírala známky a obaly od žvýkaček.

    OdpovědětVymazat
  4. Tatínek mého muže sbíral nálepky z krabiček od sirek, máme jich plnou krabici - to by byla koláž! Je tam spousta velkých nálepek z velkoobchodního balení, parádní věci. :-)
    A za čtenáře tohoto blogu děkuji, že hulákání nevyžehleného prádla zůstalo nevyslyšeno. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Amelie, jde právě o poklady z dětství, o kterých můj milý podle mě už ani nevěděl:)
    Jani, tak mě nakonec přece přeřvalo...:-D Ono když člověk musí udělat něco nefajn do práce, tak to má i svoje výhody, protože je doma tak naklizeno, že se až divím jak:-). (I to žehlení nakonec bylo lepší varianta a to ho fakt nemám ráda).
    Zápalky musí být úžasné! Mají štěstí, že se mi nedostaly do pařátů:-) Zařekla jsem se, že když narazím na nějaký zajímavý obal, tak ho schovám... Uvidíme, či mi to vydrží.

    OdpovědětVymazat
  6. A toto je krásný blog - asi budu častým hostem :o)
    Známky nedávno vytáhnul udivený syn z jednoho šuplíku, když hledal čistý papír a ..hned byla pauza v učení a začalo prohlížení :o) Známečky jsou tatínkovo poklady z mládí...Z dávného mládí :o)

    OdpovědětVymazat
  7. Lenko, to budu jen ráda a děkuji.
    Můžeme začít vyměňovat:)

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to znám, když mám v plánu udělat spoustu věcí a do žádné se mi nechce :D

    OdpovědětVymazat
  9. Nellie, občas to možná není špatné nedělat to, co bylo v plánu, nakonec třeba vznikne i něco docela fajn;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!