Cedulky

pondělí 2. ledna 2012
Každá událost si dle mého zaslouží svoji důstojnou cedulku... A tak vyrábím narozeninová přání, každý rok se snažím i o jakous takous novoročenku... A když je nějaká příležitost s opravdu velkým P, tak si na cedulce dávám záležet obzvláště. 
Samozřejmě mám už vypozorované, kdo cedulkovou nadílku ocení a kdo si všech těch puntíků, mašlí, obrázků (a poměrně zdlouhavé, nimravé práce) ani nevšime, pouze převezme informaci "kdy a kde" a šupne ten "cár papíru" do koše. Jednou mi bylo sděleno, že si přece člověk nezabordelí byt blbostma a tunama jakýchsi kartiček a jak by to u něj vypadalo v osmdesáti. No právě, čím jiným se v osmdesáti, bezzubí a bezmocní, budeme těšit, než cedulkami, malými kronikami toho, co jsme prožili, koho  milého jsme potkali, co všechno jsme vyzkoušeli a možná už i dávno zapomněli. Nejdříve jsem bývala zklamaná, teď už aspoň vím, na kom si ušetřit práci a poslat jenom smsku... Naopak se snažím nezapomenout na ty, u nichž bývá cedulka v dobrých rukou - slavnostně vystavena a později uložena do památeční krabičky.


Taky mám památeční krabičku. Pochopitelně že neschraňuji všechny cedulky, to bych pak opravdu byla "zabordelená blbostma". Ono stačí jen rozeznat, že sériové novoroční přání od firmy, která nám dělala okna či bezmyšlenkovitě koupené přání v papírnictví, sotva podepsané, duši nemá, kdežto koláž fotek od kamarádky, pozvánka na první výstavu nebo opravdu originální PFko (kterých tak rychle ubývá, ach jo...), to ano. Děkuji všem, kteří si dají tu práci a jednou za čas mě cedulkou podarují. Vážím si nápadů i práce, které jste do nich vložili, i úmyslu udělat mi radost...
U nás jsou teď aktuální cedulky kolaudační. Řadím je do kategorie vysoké důležitosti, k oznámením promočním, svatebním, miminkovým a výstavovým (no jo, výstava je můj velký sen, tak se nedivte). (A možná by sem mohlo patřit i smuteční parte, ale to už asi nebude zcela v mé režii... Snad budu mít kreativní potomstvo.)

6 komentářů:

  1. Peťulí nádherné jako vždy :) Blanche

    OdpovědětSmazat
  2. Jé jé jé! Jaká bych byla šťastná za takovou ceduličku a přísahám, že bych ji uložila taky do své pokladnice. Snažím se občas taky něco stvořit, pač jsou mi ty kupovaná velmi často proti srsti, ale většinou je to ve dvě ráno s pastelkou v posteli pod slabou lampičkou, jinak není času nazbyt. Takže takhle krásné nejsou. A promoce jedině v květovaných šatech! Ať se rok 2012 povede! Čára

    OdpovědětSmazat
  3. Blani :-* :)

    Caryfucko, těší mě... Pfko kokinové je famózní, tak jaképak copak;) A děkuji, děkuji, červenám, tetelím:)

    OdpovědětSmazat
  4. Tesat do kamene.
    Taky se hlásím PFkář a sběratel kartiček a vzpomínek. Teď ještě dočkat té bezubé osmdesátky, aby nastal ten správný čas na prohrabování:o)

    OdpovědětSmazat
  5. No já mám sice rozjetou teprve druhou čtvrtinu, ale už teď se nad všemi těmi poklady z krabice dokážu tak dojmout, že to ani pěkný není, tak snad ani není potřeba čekat, až mi vypadají zuby:) Díky za návštěvu a těší mě:)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentář!