S podzimem na mě vleze "atmosféra" a tu začnou chytat i moje obrázky. Léto je pro mě takové nějaké inspiračně placaté, i když už i v něm se učím nacházet hloubky... Podzim je báječně proměnlivý a dynamický, a pak hned přes dušičkové období přechází přes spoustu svátků a tradic až do adventu. Pastva pro moji tvůrčí duši...
Aktuálně tu mám "Kde se líhnou vánoční prasátka", námět, který jsem si přivezla z hlubokých beskydských lesů, které ukrývají spoustu samot, a některé z nich jsou třeba i čarovné... Někde se ta zlatá prasátka líhnout musí, ne? A třeba se tam o ně stará děvče z roubenky, které čuníkům nosí červená jablka ze zapomenutého sadu a všechny je tam na mýtině chrání vysoký a rovný "plot" ze smrkového lesa... Obrázek je taková předehra k rozsáhlejšímu motivu, na který snad taky ještě během letošního podzimu dojde...
Druhý originál jsem pojmenovala prostě "Rymice". Je seskládaný ze všech možných úžasných detailů a vzpomínek, které se k tomuto mému oblíbenému skanzenu pojí... Nechybí výhled na pocukrovaný Hostýn skrz špaletové okno... Typické chaloupky s doškovými střechami a větrný mlýn... Plaňkové ploty a opadané pokroucené ovocné stromy... Nastlané postele v kanafasu s výšivkou... Veverka, která se na nás naposledy při kurzy přišla podívat... I vzrostlá lípa s rezavými posledními lístky... Představuju si, jak se začnou z nebe snášet první sněhové vločky, tak se zavrtáš do teplých peřin v povlečení po babičce a od knížky občas před orosené okno nahlédneš do rodného podhostýnského kraje. Za oknem ti naposledy zamává veveruška, poděkuje ti za ořechy ze zahrady, a pak se taky zavrtá do svého úkrytu v kmeni staleté vykotlané lípy... Nevím, jaké pocity tohle ve vás vyvolává, ale ve mně tak moc libé, že jsem to snad už kdysi musela prožít...
Oba originály jsou volné. Celkový rozměr v rámu je 39 x 39 cm (motiv 20 x 20 cm). Rám je dřevěný, ručně vyráběný a patinovaný, sklo antireflex. Obrazy jsou vytvořené perokresbou neblednoucím dokumentním perem, akvarelem a uměleckými stálobarevnými fixami. Každý je jedinečný, signovaný a datovaný. Cena za jeden je 5300 Kč. (Prasátka jsou zarezervovaná.)
P.S.: První rozdýchávací procházka po nemoci vedla na starý evangelický hřbitov. Nebyl v tom žádný transcendentní záměr nebo tak, jenom jsem po dvou týdnech kašlání ještě nedošla světa kraj, a tohle místo je fakt kousek. Obklopené halami a u rušné cesty, a přitom má atmosféru opuštěných sudetských hřbitovů.
P.P.S.: Na chatě jsem nemohla ráno spát, a taky jsem nechtěla ostatní budit pokašláváním, tak jsem vyrazila za rozbřesku ven. Ach... To jsou přesně ty okamžiky, kdy máš pocit, že se vznášíš a z hloubi duše děkuješ, že seš součástí zázraku existence.
P.P.P.S: Poznáte, kde jsem fotila obrázky?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář!