6.1.26
...zabydlování nového diáře je pro mě jedna z největších novoročních radostí. Letos mě provází krásný od Čáry a črty. Jako uživatelce se mi líbí vizuálně a mám radost z každé nové tradice, kterou v něm objevím. Jako kolegyně obdivuju tu píli a všechnu práci a odvahu kolem jeho vydání.
... poslední roky jsme na Tři krále dělávali bábovku se zapečenou fazolí a nosili ji s sebou na hory. Letos má jedna z účastnic nohu v ortéze, tak to vypadalo, že nic. A protože se snažím zase navyknout si na pravidelné chození, a protože vítám každou motivaci, uplácala jsem si na procházce Tři krále aspoň takto... Bezva je, že se nám možná nakonec i to bábovkové setkání podaří uskutečnit...
... čočku na Nový rok jsem měla. Jenom jsem ji nepodávala v žádné fotogenické instapodobě. Prostě byla v pomazánce namatlané na chleba, snězené u stolu zapráskaného strašným čurbesem ze silvestrovských oslav. Tím chci říct, že malé rituálky a tradice dodržuju i jenom tak pro sebe, když to zrovna není vidět, a hlavně když mi to dává smysl. Čočka na Nový rok prý přináší peníze a hojnost, a co si budem povídat, komu toho není třeba...
... přišla mi jedna papírová novoročenka do schránky. Radost nekonečná. Moc děkuju Míšo, .em.en., že to zachraňuješ. Začíná se z toho stávat fakt vzácnost. Ale ono se to zase přehoupne. Cítím, kolika lidem v podobném ladění, jako mám já, začíná zahlcenost vadit a pomalu, ale jistě se zase obrací k drobnostem, malým rituálům, prožitkům a kvalitě...
... nesnáším, když mi zůstane pár svíček, jeden nevypálený "františek", nedomatlaný krém na ruce... Vždycky, než načnu nové balení, byť bych se na něho těšila sebevíc, mám potřebu dopoužívat to staré. To bylo i součástí mého malého novoročního úklidu - dojíst, dopotřebovat a dozpracovávat nebo aspoň někam zařadit takové ty zbytky, co se pak všude možné válí, a nakonec se třeba i pokažené vyhodí. Tak ahoj, Vánoce...
...zabydlování nového diáře je pro mě jedna z největších novoročních radostí. Letos mě provází krásný od Čáry a črty. Jako uživatelce se mi líbí vizuálně a mám radost z každé nové tradice, kterou v něm objevím. Jako kolegyně obdivuju tu píli a všechnu práci a odvahu kolem jeho vydání.
... poslední roky jsme na Tři krále dělávali bábovku se zapečenou fazolí a nosili ji s sebou na hory. Letos má jedna z účastnic nohu v ortéze, tak to vypadalo, že nic. A protože se snažím zase navyknout si na pravidelné chození, a protože vítám každou motivaci, uplácala jsem si na procházce Tři krále aspoň takto... Bezva je, že se nám možná nakonec i to bábovkové setkání podaří uskutečnit...
... čočku na Nový rok jsem měla. Jenom jsem ji nepodávala v žádné fotogenické instapodobě. Prostě byla v pomazánce namatlané na chleba, snězené u stolu zapráskaného strašným čurbesem ze silvestrovských oslav. Tím chci říct, že malé rituálky a tradice dodržuju i jenom tak pro sebe, když to zrovna není vidět, a hlavně když mi to dává smysl. Čočka na Nový rok prý přináší peníze a hojnost, a co si budem povídat, komu toho není třeba...
... přišla mi jedna papírová novoročenka do schránky. Radost nekonečná. Moc děkuju Míšo, .em.en., že to zachraňuješ. Začíná se z toho stávat fakt vzácnost. Ale ono se to zase přehoupne. Cítím, kolika lidem v podobném ladění, jako mám já, začíná zahlcenost vadit a pomalu, ale jistě se zase obrací k drobnostem, malým rituálům, prožitkům a kvalitě...
... nesnáším, když mi zůstane pár svíček, jeden nevypálený "františek", nedomatlaný krém na ruce... Vždycky, než načnu nové balení, byť bych se na něho těšila sebevíc, mám potřebu dopoužívat to staré. To bylo i součástí mého malého novoročního úklidu - dojíst, dopotřebovat a dozpracovávat nebo aspoň někam zařadit takové ty zbytky, co se pak všude možné válí, a nakonec se třeba i pokažené vyhodí. Tak ahoj, Vánoce...
9.1.26
Zdál se mi na začátku roku překrásný sen. Říkala jsem si, Petro, to nesdílej, to je příliš niterné a budeš působit ještě divněji, než už zřejmě působíš. Ale pak na mě začaly vyskakovat různé vize letošního roku a motivační články a předpovědi a mě prostě fascinuje, jak podobné jsou sdělení v tom mém snu. Nu což, nechť jsem třeba za ezobábu...
Nacházela jsem se v takovém tom stavu mezi spánkem a bdělostí, kdy člověk vlastně neví, jestli ještě sní nebo už je vzhůru. Najednou mi do hlavy vstoupila vzpomínka na okamžiky, kdy mi bylo fakt těžko. Žaludek se mi stáhnul úzkostí a tělo se "naježilo" v očekávání bolesti fyzické i psychické, která tehdejší prožitek provázela. Než se to do mě zatnulo, něco mi zašeptalo do ucha: "To už není tvoje." A mně se neskonale ulevilo a z kůže i úst mi začala stoupat nazlátlá pára. Vzbudila jsem se a cítila úžasnou lehkost. A taky mírný zmatek, jestli jsem teda snila nebo bděla. Každopádně... Nenechat se spoutávat obavami, strachem, pochybami a minulými bolestnými prožitky. To je, oč tu zřejmě běží.
A proč o tom teda nakonec píšu? Protože hned takhle ze startu ke mně přichází situace, kdy se rozhoduju mezi tím co je zdánlivě rozumné a racionální, a tím, co CÍTÍM jako správné a z dlouhodobějšího hlediska přínosné pro mě samotnou. Intuice, slibuju, budu ti více naslouchat. A protože to chce přece jen někdy dost odvahy a neumím se rozhodnou hned... Šla jsem foukat na mráz bubliny. Abych si popřemýšlela o křehkosti, lehkosti, pomíjivosti i síle a kráse a kráse okamžiku...
12.1.26
Pokombinovali jsme dvě lednové radosti. "Tříkrálovou bábovku" a "Ptačí hodinku" a vyšla nám z toho "ptačí bábovka". A taky překrásný mrazivý den... Nemůžu bez tvoření být, ale aktuálně teď potřebuju, aby mě víc dosycovalo než vyčerpávalo. Proto vymýšlím tyhle drobné radosti, jako je foukání zmrzlých bublin nebo ozdobených bábovek a sněhuláků. Konečně mě přestala trápit ranní nespavost a nebudím se v noci s "mrtvou" pravou rukou. I proto jsem udělala pro mě fakt těžké rozhodnutí a rozhodla se nepokračovat v zakázce, u které jsem cítila, že mi víc vezme než dá. Rozumově vlastně úplná blbost, odpískat si možná i jediný lednový příjem. Kdybych se ale teď vyčerpala na práci, ne dobře zaplacené, ale náročné, kde bych pak vzala sílu na něco, co budu chtít opravdu tvořit, a nebo to bude aspoň adekvátně finančně ohodnocené?
14.1.26
Prožívám si slušný detox. Pracovní. Člověk si může stokrát říct, že mu něco neslouží, ale dokud není připravený něco pustit nebo změnit, stejně to neudělá. Prožívám stavy paniky a nejistoty, pozoruju, jaké to má na mě psychické a fyzické dopady, jak mě to unavuje a vyčerpává a jak to vůbec k ničemu není. Chci to změnit, respektive poprvé to opravdu měním. Uvědomuju si, kolik věcí v mém životě bylo špatně, protože se někdo (nebo i já samotná) bál prožít trochu toho nepohodlí nebo nejistoty, aby se měl později mnohem lépe. Setrvávat v tom svém "zatuchlém" a "zaběhnutém" je dost pohodlné, ale ne vždycky funkční. Moje životní zkušenost je taková, že vždycky, když jsem se rozhodla těmto tíživým ozdravným procesům vystavit, dalo mi to mnoho. A tak teď v lednu funguju tak, že se některá rána probouzím paralyzovaná, popíšu si sama pro sebe, co se mi děje, co a proč to způsobuje, vzpamatuju se a jdu se věnovat vlastním projektům...
15.1.26
A není vůbec náhoda, že většina z těch mých "projektů" je inspirovaná modrotiskem. Už se blíží workshop ve Strážnici, na který se nekonečně moc těším. Splněný sen. Bude v sobotu 24. ledna, a ještě jeden účastník by se k nám mohl přidat. Kdybyste chtěli, napište mi na email, dám info. (Nejedná se o workshop vedený mnou, já si budu tvořit svoje věci.)
Mám tu nějaké "originálky do obálky". Formát A5. Uvnitř vlepená obálka na darování peněz nebo poukazu. Celé handmade, kresba originál, podepsaný. Vhodně k zarámování, rámeček můžete přiložit a máte krásný kompletní dárek. Vytvořila jsem tři sluníčka a dvě andělky. Dvě slunce jsou prodaná. (Ta co jsou spolu na fotce.) Ostatní motivy jsou volné. cena za kus je 1300 Kč.
První letošní originál. To je vždycky sláva. Není to samozřejmost. Že přijde nápad, že přijde ta správná nálada... "Vločka". Protože zachumelenou zimu mám čím dál tím raději. Svět pokrytý světem mi přijde čistý, křehký a tak nějak posvátný. Z čeho se obraz skládá... Dřevěný rám pomalovaný temně modrou a lehce dekorovaný, sklo antireflexní. Pasparta, malba akvarelem, vytvořená z pevného kartonu. Tady je ta inspirace modrotiskem nepopiratelná. Kresba dokumentním perem s neblednoucím inkoustem, akvarel; datováno, signováno. Cena 4500 Kč.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář!