Kdysi bych tvrdila, že pomalovat si obličej a vydlabat dýni je v přímém rozporu s rozjímáním u motání dušičkových věnců a vzpomínáním na hřbitovech. Čas a věk a životní zkušenosti obrušují hrany a přináší i snad úplně malilinkou špetku zmoudření. Není na tom vůbec nic špatného, strávit veselý čas u ohně se živými, a potom si tichounce zavzpomínat na mrtvé. Cokoli potěší duši, cokoliv ji naplní, radostí i smutkem, cokoliv ji rozvine, je podle mě správné. Přijde mi, že jde o podstatu prožitku. I zkomercionalizovaný svátek lze oslavit s hlubokým dozvukem a i velmi duchovní záležitost lze odbýt povrchně.

Podzimní nemoc mě zastavila, a když už jsem byla zastavená, navázala jsem a zvolnila pak i dobrovolně. Až v tom procesu nabírání sil člověk vidí, jak moc unavený vlastně byl. Udělala jsem si radost nákupem ve velkoskladu papíru, to je pro mě jak butik v Pařížské. Paní za pokladnou se smála, že jsem "vyzobala" snad všechny papíry odstínu šedi a béžové, které u nich existují. Plánuju (před)adventní papírové setkání. Bude v Penzionu Roubenka, to už mám slíbené. Ale zatím se mi nedaří doladit termín. Ve hře byla už neděle 9. 11., ale potvrzené to nemám, a už je to moc za rohem a organizace by byla zběsilá. Teď si myslím na pondělní odpoledne 24. 11. Dám včas vědět. Cedulky, novoročenky, přáníčka, všecko si vyrobíme, cos i budete přát...

Taky jsem si zalovila na bleším trhu. Přinesla jsem si domů spoustu žďorbu za tři stovky, a moc se těším, co všechno s ním vytvořím. Mimo jiné jsem tam vyhrabala i půvabný kovový rámeček. Celý jsem ho rozebrala, vyčistila a zadní desku vyrobila novou. Říkal si o jemný originálek, který jsem nazvala "První sníh". Celková velikost je 18,5 x 24,5 cm. Vybrala bych mu spíše místo k opření, třeba někde v knihovně nebo ve výklenku. Sice má v zadní desce původní očko k pověšení, ale netuším, jak velké na něho je spolehnutí. A vzhledem k podstatě materiálu rámečku jinam aplikovat nelze. Obrázek je volný a stojí 1800 Kč.