Na prodejní akce moc nejezdívám, a když, tak na místa, která pro mě mají kouzlo nebo nějaký přesah. Velmi si vážím pozvání na řemeslný jarmark, který se už podruhé konal ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Kromě mě zde bývají různí rukodělní tvůrci, dost často s puncem asociace regionálních produktů, což je poměrně dobrý ukazatel toho, že se jedná o jedinečný řemeslný a kvalitní výrobek. Je mi hezky mezi košíkáři, krajkářkami, včelaři, keramiky, výrobci přírodních mýdel, pekaři... Vlastně je mi ctí, že se mezi nimi můžu octnout.

Na této akci konkrétně se vždy pokochám nádherou hanáckých krojů a zavzpomínám při vystoupeních na dětství, kdy jsem chodila zpívat hanácké písničky na různé soutěže. Je až neuvěřitelné, že je pořád v hlavě mám. V Olomouci se mi líbí i proto, že je to fakt kulturní město. Ráda pozoruju hezky a osobitě oblečené lidi. Popovídám si s nimi... Občas i žblebtnu něco anglicky. Letos zde bylo v rámci festivalu hudby i vystoupení norských hudebníků a jeden pohled poletí právě do Norska. To rozhodně nebude náhoda! Vzpomněla jsem si na obraz, který frčel kdysi do Keni...;-)

V Olomouci taky žije babiččina blízká kamarádka. Je pro mě velkým vzorem. Taky bych chtěla být vždycky tak vitální a aktivní a zajímat se o svět kolem sebe. Přiznávám, že jsme při loučení obě zaslzely. Stýská se nám. Kdybych nebyla tak moc unavená, asi bych si pak poplakala nad fotkami i doma, ale spánek byl silnější. A nesmím zapomenou ani na další milá setkání a povídání a návštěvy. A přinesené bílé dýněčky a koláče a vůbec...

Jarmark bývá impulsem k dotištění nových věcí. Moje paní tiskařka je zlatá, i když občas trochu zmatkař. A tak mi tentokrát natiskla pohledů dvakrát více, než jsem zadala. Nevadí, ony se nepokazí. Tak kdybyste chtěli, mrkněte, jestli si nějaký už vánoční motiv nevyberete. Jeden stojí 40 Kč. Můžu vám ho přibalit třeba ke kalendáři, od kterého mi momentálně zbyly 4 kusy ihned k odeslání. (Další kalendáře budou natištěné ke konci října. Jestli nad jeho koupí uvažujete, dejte mi prosím vědět, ať vím, jak velký dotisk mám nechat udělat.) Věnec, který se neprodal, už mi zdobí stůl. To je fakt win-win. Radost, když se prodá, a stejně velká, i když ne.

P.S.: Malba "Poslední záchvěvy léta" je k dispozici.

P.P.S.: Do Rymic na podzimní kurz mám na neděli 5. 10. poslední volné místo.