Září bylo fajn. Ano, i navzdory těm povodňovým děsům, a navzdory tomu, že mě sejmula nějaká chřipka, či co, to byl pro mě pohodový měsíc... Jak je všechno relativní...

Odevzdala jsem úspěšně zakázku "vlk, med a auta". Už po osmé. Letos se mi ozvali o měsíc dřív, než obvykle, takže jsem k "v,m,a" do party pod dojmem letního procházení po loukách přidala ještě motýlka, a červená nit "příběhu" byla na světě. Po předchozích letech, kdy jsem si u vymýšlení hodně namohla mozek, to bylo milé překvapení. Kdyby mi napsali jako obvykle, v podzimním modu by mi motýl třeba už na mysl nepřišel... Síla správného načasování. Velmi si vážím toho, když je zákazník s mou prací spokojený a opakovaně se vrací.

Když jsem se potila pod peřinou, Matynka mi u toho vrněla do ucha, a bylo mi navzdory bolavému tělu v duši milo a útulno... A myslela jsem na všechny, kteří o to svoje přišli... Vytvořila jsem pod dojmem všech těch emocí obrázek "Bezpečí". A asi z něho ty emoce sálají, protože se hned prodal. Velké štěstí. Po dlouhé době prodaný originál, to jsem si tak moc přála. A co víc, prodal se pak ještě jeden vytvořený na jaře. Radost, fakt radost.

Jo, a ten rámeček by se mohl jmenovat "štístko". Nejdřív ho někdo odnesl do Reuse centra v Ostravě, místo aby ho vyhodil do odpadků... A tam jsem si ho za pět peněz koupila já... Dva dny před tím, než celé "reuse" smetla voda a všechny věci v něm skončily zničené pod nánosy bahna...

Doufám, že se jim podaří Reuse centrum obnovit, protože recyklace věcí má fakt obrovský smysl. Židli, kterou vidíte na fotkách, jsem čmajzla u nás ve sklepě. Jo, normálně jsem ji ukradla... Chodila jsem se na ni dívat několik měsíců, abych zjistila, že tam stojí stále stejně opuštěně v hromadě dalších židlí a nikoho nezajímá. Až při renovaci jsem našla indicii, komu by mohla patřit. Shodou okolností Matynčině nejoblíbenější hlídací tetě. Ups. Tak jsem se jí přiznala, a naštěstí všechno v pohodě. Uf. Takové židle bych užila nejmíň čtyři další. Protože ta z fotky je už prodaná. (Mezi zájemci jsem já sama. Chtěla jsem ji na balkon, ale prodej je teď přednější... Navíc sezona posezení venku právě odeznívá, že jo...)

Taky mi udělal velkou radost den strávený na Řemeslném jarmarku v Olomouci. Moc milá akce. Moc milá setkání. Potěšilo mě, že se za mnou stavila spousta známých, ale taky že u mě nakoupila i celá řada neznámých. Mám teď doplněný sortiment o nová přání a pohlednice, tak jsem měla, myslím, moc pěkný stáneček. Zatím si je nechávám na živé prodejní akce, ale je možné, že je časem zveřejním i tu. Nejbližší jarmark bude 16. listopadu u Roubenky v Horním Sklenově. V Olomouci jsem se dozvěděla spoustu bezva zpráv. Jednak se rýsuje něco pracovního květinového, a taky se rýsuje něco cestovatelského, soukromého, což jestli vyjde, tak to bude splnění životního snu. Uvidíme...